Alberto Zaccheroni: Serie A ztratila svou tvář

© sportal.com.au.performgroup.com - Alberto Zaccheroni

10.12. - Legendární hráč, trenér a fotbalový činitel Alberto Zaccheroni se pozastavil nad stavem současného italského fotbalu. A to, co viděl, v něm moc optimismu nezanechalo. Serie A podle něj ztratila tradiční hodnoty a teď neví, kam se vlastně ubírat dál.

Smutný pohled na tradiční velmoc světového fotbalu. Italský fotbal je prodchnutý několika problémy, které se neřeší. Pomineme-li nálepku korupce, kterou do Serie A přinesl její tradiční hegemon Juventus Turín, jsou zde i jiné problémy. Rasismus stěží potíraný, nevalné návštěvy, špatný stav financí a především zchátralé stadiony. Fotbal v Itálii upadá nejen v rámci profesionálních lig, ale taktéž na úrovni reprezentace.

Nějaké náznaky změny k lepšímu zde samozřejmě již jsou. Právě reprezentaci například pomohl příchod oceňovaného novátora Antonia Conteho. Movití vlastníci římského AS a milánského Interu taktéž slibují stabilnější výši finančních prostředků. A Juventus Turín již postavil vlastní stadion. To jsou ale jen záchvěvy. Alespoň to prohlašuje Alberto Zaccheroni.

Jednašedesátiletý Zaccheroni se dříve proslavil jako trenér největších týmů v Serii A. Poté zkoušel své štěstí nalézt i ve světě. Dalo by se říct, že je jedním z mála lidí, kteří mají opravdový přehled. A Zaccheronimu rozhodně není sympatické to, co vidí. Italské calcio si pamatuje na vzestupu, jakou fotbalovou velmoc. Do tamních klubů chodily ty největší hvězdy světové kopané, kluby měly dostatek tradic i financí.

V rozhovoru pro deník Gazzetta dello Sport Zaccheroni prohlásil: „Zdá se to jednoduché. Máme méně prostředků a financí, než jak tomu bylo dříve. Ale pořád se snažíme držet se stejných principů a postupů. Fotbal v Itálii dříve ovládaly bohaté rodiny. Jména jako Agnelli, Berlusconi, Moratti, Sensi, Cragnotti, Tanzi. Ty už ale ve funkcích nejsou.“

„Ti, kdo teď dělají byznys, jako například Američani, přinášejí do svého obchodu vlastní modely podnikání. Arabští investoři, na druhou stranu, kupují a kupují. Nevytvářejí žádné principy a modely, jen kupují ty zaběhnuté. Trenéři mládeže u těch nejlepších italských klubů myslí jen na výhru, Nic jiného je nezajímá. Tím ale popírají samotný proces dospívání a růstu.“

„Když se dívám kolem sebe, všímám si, že v Serii A i v Serii B je stále větší počet hráčů, kteří nevědí, jak se brání nebo jak se útočí. Přinejlepším vědí, jak se hraje na jejich pozici v sestavě určené trenérem. Koukám se na zápas a osm z deseti branek padne po centru z křídelních prostorů. Obránci se dívají na míč, ale už nereagují na pohyb útočícího hráče. Když střelec dostane míč do „země nikoho“, většinou skóruje.“

„Když tyto základní prvky italského fotbalu zmizí, můžeme zapomenout na hráče jako Paolo Maldini nebo Fabio Cannavaro. Uvedu jeden příklad. Mario Balotelli. Je to kluk s velkým talentem, o tom se nepřu. Ale pokud bude osmdesát minutu hrát zády k brance, nikdy nebude střílet moc branek. Takový útočník se musí vždycky dívat po protihráčích a sledovat balon. Předvídat, kam půjde. Vybrat si směr, tam nabíhat a mít za sebou někoho, kdo mu míče bude dávat,“ radí na závěr Zaccheroni.

Ondřej Pražák / football-italia.net