Blog: Byl jsem tam, kde vyrůstal Antonio Cassano

© Tomáš Vlasák - Strada San Benedetto

19.12. - Nic není tak hrozné, jak zpočátku vypadá. Alespoň pro údajně nebezpečnou část jihoitalského města Bari, kde vyrůstal Antonio Cassano, to platí úplně. Na místech, kde kdysi Cassano předváděl míčová kouzla, se dnes už projdete zcela v klidu a nikdo vás dokonce ani nezastřelí. Dnes už platí, že pokud nejste zrovna z Lecce, nebo to alespoň nedáváte najevo, nemáte se čeho obávat. Na zajímavosti to však rozhodně neubírá.

Bari Vecchia už dávno není tím, čím bývala. Antonio Cassano svůj popis části města, kde za jeho časů bydleli jen chudí lidé, na něčem určitě založil. Hráčovo líčení těchto míst v jeho vlastní autobiografii by od návštěvy odradil kdejakého odvážlivce. Místní milovníci senzací jeho slova potvrzují dodnes, a kdo jim uvěří, o opaku se nikdy nepřesvědčí. V posledních letech však došlo ke značné proměně, což ostatně přiznávají i nezaujatí pozorovatelé.

„Dříve se do Bari Vecchia moc chodit nedalo, teď už je to ale mnohem lepší,“ tvrdí místní středoškolský učitel matematiky Lucio, „obyvatelé této části města totiž pochopili, že vydělají mnohem více, když budou turistům nabízet své typické produkty, než když budou každého okrádat,“

Potvrzením těchto střízlivějších slov nechť je následující příklad. Permanentní srocení osob u jednoho z mnoha obloukových vstupů není hlídka krvelačných delikventů, nýbrž skupina tvořená jedním policistou, dvěma dívkami a asi 15 letým chlapcem.

Při pochůzce směrem do samého jádra starého města člověk neví, jestli si má větší pozor dát na turisty s kočárky, lékaře postávající před sídlem místní záchranné služby nebo třeba na muzeum italského obrození.

Strada San Benedetto, Bari Vecchia (foto: Tomáš Vlasák)

Ano, slavná Strada San Benedetto, patří k těm hůře vypadajícím, ale kromě několika zvláštních pohledů se zde zřejmě ničeho jiného nedočkáte. Dalším rozdílem oproti zbytku Bari Vecchia jsou plakáty Antonia Cassana vedle všudypřítomných obrazů svatých.

Právě tady Cassano předváděl náhodným kolemjdoucím kouzla s míčem už jako malý. Zajímavé příhody jako fotbalová utkání na blízkém náměstí, která musela rozhánět policie, na kterou malý Antonio s kamarády rádi házeli vejce a další zbytky ranních trhů, už jsou minulostí.

Stejný osud potkal i posvátná fotbalová střetnutí starších kluků v dnes turisty hojně navštěvovaném místním hradu. Pozvání na tato střetnutí si každý musel zasloužit. A i sebevědomý Cassano byl rád, když ho na ně pozvali. V deseti letech se sem dostal poprvé a už porážel o pět let starší hráče. Zápasy zde jednoduše nekončily, pouze se přerušovaly, a výsledky 1049 ku 987 nebyly ničím nevídaným.

Radši gaye než kohokoliv z Lecce (foto: Tomáš Vlasák)

Ze starých nebezpečných věcí toho moc nezbylo. O pozdvižení pro návštěvníky Bari Vecchia se tak starají pouze školáci z prvního stupně, kteří velmi rádi předvádějí své petardy a to nejlépe tak, že je hází všem kolemjdoucím minimálně do cesty.

Jedna věc je zřejmě nesmrtelná. Nenávist ke konkurenčnímu Lecce, kterou ostatně dokazuje i nápis na výše umístěné fotografii. Než aby se zde ukázal obyvatel hlavního města regionu Salento (neustále vyžadující samostatnost na Apulii), radši zde místní silně věřící obyvatelé přivítají gaye. A to už je co říct.

Kam dál?

• Po stopách Antonia Cassana do Bari Vecchia – 1. díl
• Fotbalový příběh nepoučitelného Cassana
• Cassano: Mazzarri mě z Interu vyštval
• Cassano by si zasloužil pozvání do reprezentace, tvrdí prezident Parmy

Tomáš Vlasák / FotbalPortal.cz