Slavia mistrem Gambrinus ligy

© gambrinusliga.cz - Logo Gambrinus ligy

17.05. - V sobotu 17. května 2008 se naplnil sen mnoha slávistických fanoušků a otevřel své brány bezbariérový „Nový Eden“. A co víc, v zápase, v němž mohli sešívaní po dlouhých dvanácti letech získat opět titul mistra. Zaplněné tribuny (lístky byli vyprodány za 9 hodin) od začátku povzbuzovaly své miláčky a hnaly je dopředu. V hledišti byli vidět fanoušci mnoha generací a přání, aby byly tribuny bílo-červené, se takřka naplnila.

V úvodních minutách byla na obou týmech znát nervozita. Míč je nějak moc neposlouchal.
V deváté minutě se do centru Krajčíka pěkně položil Dušan Švento, ale jeho hlavička šla tak dva metry nad. V šestnácté minutě po pěkné kombinační akci vystřelil „štístko“ Vladimír Šmicer, ale ani on nemířil přesně.
Ve dvacáté minutě pěkně rozehráli hosté přímý kop, ale bohužel i pro Spartu minula hlavička Grubera bránu Martina Vaniaka. Z protiútoku zahrozil Goče Toleski a pak vystřelil Dušan Švento, ale hosté jeho pokus tečovali na roh. Po rozehrání byl blízko úvodní branky domácí kapitán Erich Brabec. Poté napřáhl hostující Valenta a opět nepřesně.
Ve 25. minutě hledal centrem Krajčík Šenkeříka a ten jen o pár centimetrů nedosáhl, přesto vystrašil Špita v bráně Jablonce. Zanedlouho se dostal tváří v tvář Špitovi Latka, ale nebyl úspěšný. Následně se hrálo nahoru dolů, ale zhruba po půlhodině hry si důrazně řekl domácí tuniský reprezentant Tijani Belaid o žlutou kartu, když ve vápně spadl à, la Cristiano Ronaldo.
V 42 minutě hostům podle kamer veřejnoprávní televize posoudili sudí špatně postavení mimo hru a Sparta snížila v Liberci na 2:3.
Úvodní poločas branku nenabídl, přestože měli domácí více ze hry, ale jejich hru trochu brzdila nervozita a také hosté dirigováni exSparťanem Homolou, působili vzadu poměrně slušně. Nejvíce se mi líbili ve slávistickém dresu Šmicer a Švento.


Hned po změně stran vystřelil dobře z velké dálky, ale o kousek nepřesně hostující Eliáš. Poté, co dal Liberec gól na 4:2 a Eliáš fauloval před vápnem Šmicera, vstřelil Belaid přes zeď první branku na novém stánku a Slavia se dostala do vedení. Musím uznat, skvěle kopnutý přímý kop. Ani ne za minutu bylo srovnáno. Žofčák překonal Vaniaka po nahrávce Valenty.
Dlouhé minuty se nic nedělo, až v 58. minutě vystřelil skvěle placírkou Toleski. Špit se opět vyznamenal a vyrazil na roh. Z něj se dostal míč na hlavu Šmicra, který v záklonu vysoko přestřelil. Za chvíli požádala slávistická legenda o vystřídaní a na hřiště se dostal Mickael Tavares.
V dalších minutách se na hřišti nic mimořádného nedělo, ale zaplněným ochozům to vůbec nevadilo. Diváci se bavili. Popěvek střídal potlesk i díky stavu z Liberce.
Edenu zatrnulo v 75. minutě. To z dálky vystřelil Igor Zofčák a jen o centimetry minul vzdálenější slávistickou tyč. Za dvě minuty opět potvrdil Vaniak pověst čaroděje, když ukázkově vytěsnil Strakovu střelu. V osmdesáté minutě se stadiónem snad poprvé rozezněl pískot. To hostující Valenta si udělal z Brabce a spol. „průchoďák“. Poté více bojovali slávisté spíše sami se sebou než se soupeřem, až přišla 87. minuta. To šel míč po ose Toleski, Belaid až ke střídajícímu Pudilovi, který z malého vápna rozradostnil tribuny. Za minutu na to neproměnil unavený Švento nadějnou příležitost. V devadesáté minutě z dálky vystřelil Krejčí a zas bylo vyrovnáno.
Zápas se již dohrál v poklidu a mohlo se slavit bez ohledu na výsledek z Liberce. Slavia získala titul.

m.b.l.f. /