Měl by Brückner odstoupit?

26.03. - Poslední dobou se mezi fanoušky mluví čím dál tím více o tom, že by měl být reprezentační trenér Karel Brückner odvolán. Za poslední tři roky totiž český tým neporazil soupeře ze světové špičky. A nejhorší ze všeho je, že si to nikdo z odpovědných nedokáže přiznat!

Není tomu přitom tak dlouho, co se světové týmy bály hrát s Českem. V Itálii jsme vyhráli o jednu branku, Francii jsme na její půdě porazili 2:0, s Nizozemskem jsme nejprve v Amsterdamu hráli nerozhodně 1:1, ovšem v odvetě v Praze jsme vyhráli 3:1. Na Euru 2004 jsme poté otočili zápas s Nizozemskem z 0:2 na 3:2 a v následujícím zápase porazili s kádrem doplněným o málo zkušené reprezentanty Německo 2:1, přičemž jsme také otáčeli nepříznivé skóre.

V té době zdobil český tým rychlý přechod do protiútoku, velmi ofenzivně pojatá hra. Dnes? Obranný val, který navíc má trhliny.

Poprvé jsme se o tom mohli přesdčit v kvalifikačních zápasech na mistrovství světa v Německu v Nizozemsku a poté i v odvetě v Praze. Oba zápasy Česko prohrálo. Na MS jsme sice vyhráli první zápas s USA 3:0, ovšem poté zápas s Ghanou byl vysloveně utrpením. Nakonec i přes nejspíše nejhorší výkon české reprezentace za posledních několik let skončil zápas jen díky vynikajícímu výkonu brankáře Petra Čecha naší porážkou 0:2. V posledním zápase skupiny jsme se sice proti Itálii trochu zlepšili, ovšem výsledek byl rozvněž 0:2.

Poslední kapkou byl sobotní zápas s Německem. Výsledek 1:2 je pro náš tým velmi milostivý. V plné míře se ukázalo totiž to, kudy minimálně půjde - pokud už nejde - vývoj ve fotbale v následujících letech. Zatímco Česko totiž před třemi lety dobývalo Evropu svým výkonem, Německo se z EURA pakovalo již po základní skupině. K týmu přišel trenér Jürgen Klinsmann a přivedl si s sebou zástup odborníků.

Ovšem pozor! Nneí odborník jako odborník. Klinsmann totiž vsadil na odborníky z řad kondičních trenérů, se svými svěřenci cvičil pilates a hlavně každý německý reprezentant dostal na míru ušitý kondiční plán. To bylo umoženěno i díky tomu, že během roku se několikrát podrobili všichni kondičním testům a Klinsmann se svojí skupinou vše pečlivě vyhodnotili.

Češi ovšem přešlapují na místě. Jak prozradil před časem deníku Sport trenér Brückner, na kondiční testy nehledí a spoléhá na své zkušené oko. Pokud někdy v klubu nějaký test dostal, vyhodil ho rovnou do koše. Jaký to amatérizmus!

Nelze se tedy divit, že zatímco Němci mají plno sil v pěti šesti lidech chodit do rychlých protiútoků a vracet se před vlastní pokutové území, Češi po pár minutách odpadají.

Připočteme-li k tomu známý fakt, že trenér Brückner nenominuje hráče příliš podle jejich aktuální formy, ale podle zkušeností a prověřenosti, přičemž i v přípavných zápasech staví nejsilnější možné sestavy a nové hráče prakticky až na pár vyjímek z poslední doby nezkouší, vyjde nám, že ač například Sionko nebo Plašil v klubech nehrají, v reprezentaci mají místo jisté.

Ovšem přitom zabírají pouze místo někomu, kdo by byl týmu třeba prospěšnější. Nelze paušalizovat, nelze hodnotit, ovšem lze ozkoušet nové hráče v přípravných zápasech. A také nebát se posadit i sebevětší hvězdu týmu tehdy, pokud se jí nedaří. Jméno Rosický totiž vítězství nevykope, nekopne-li pořádně do míče. A o Jiránkovi jako o hvězdě se mluvit ani nedá...

Nelze ovšem hráče hanit. Hráči hrají - nebo by alespon měli - hrát to, co po nich trenér chce. A hrají také to, na co fyzicky mají. Jak ukázal zápas s Německem, čeští reprezentanti nemají dostatečnou fyzickou kondici. Řešením je tedy jít po vzoru Němců a ještě v průběhu této kvalifikace s tím začít něco dělat. Pokud totiž i přes značnou deficitu kondické připravenosti postoupíme na závěrečný šampionát, bude to blamáž. Pokud se začnou nyní dít změny, začne se koncepčně pracovat na rozvoji kondičky, na zdokonalování testů a aplikaci teoretických poznatků do praxe, bude to i za cenu nepostupu přínos do budoucnosti.

Buď změní tedy trenér Brückner dlouholetý návyk a začne výsledky kondičních testů studovat. Nemusí to dělat přímo on sám, může na to mít dva tři odborníky. Každopádně se spíše potvrdí staré přísloví, že starého lišáka novým kouskům nenaučíš a trenér Brückner bude tvrdošijně trvat pouze na své dlouholeté praxi.

Potom je ovšem otázkou, kdo by ho měl u kormidla nahradit. Napadá mě pár jmen. Z české ligy to je trenér Zdeněk Ĺ časný, který na kondiční připravenosti vedle Karla Jarolíma v lize nejvíce bazíruje a na rozdíl od slávistického trenéra má i úspěšnou anabázi v cizině. Do budoucna počítám, že trenérem reprezentace bude liberecký Vítěslav Lavička. Nyní by však měl nasbírat ještě nějaké zkušenosti.

V zahraničí v současné době pár českých trenérů také působí, nejlépe si vede Ivan Hašek ve Francii, ovšem v Saint Etienne je spokojen a dá se těžko očekávat, že by za současného vedení ČMFS se stal lodivodem reprezentace.

Ovšem trenérem nemusí být pouze Čech. Nebýt jazykové bariéry a nejspíše i malé reálnosti provedení, dovedl bych si představit u české reprezentace Lothara Mathaus, Giovanno Trapattoni (oba Red Bull Salzburg) či Fabio Capello (Real Madrid). V případě Capella je to spíše čirou utopií, i když po sezoně v Realu pravděpodobně končí. Ovšem angažmá jednoho z trenérů Salzburgu by bylo reálné.

Jako nejlepší řešení bych ovšem viděl Zdeňka Ĺ časného. A úplně nejlepší by bylo, kdyby měl v realizačním týmu nějakého trenéra-teoretika. Zcela vážně mě napadá jedno konkrétní jméno: Jaroslav Hřebík. Jeho úkolem by byl rozbor videa, sledování soupeřů; zatímco Ĺ časný by se staral o sestavu a další věci. Každopádně zapotřebí by bylo i pár odborníků přes zmíněnou kondičku.

Uvidíme v zápase s Kyprem. Ale řekl bych, že už nyní doháníme vlak, který je někde u Přerova, ač my jsme stále na Masarykově nádraží v Praze... Proto říkám za sebe jasné "ano, pokud bude nahrazen takovým trenérem, který klade velký důraz na fyzičku".

Lukáš Vojtěch / FotbalPortal.cz