Historie EURA - 1964: Španělé ziskali svůj první a na dlouhou dobu i poslední evropský titul, Češi selhali už v předkole

© as.com - Mistři Evropy pro rok 1964

16.05. - V roce 1964 hostilo závěrečný turnaj Evropského poháru národů Španělsko a na rozdíl od předchozího ročníku, kdy Francie v roli domácího celku selhala, brali pořadatelé kovy nejcennější. Naši tentokrát mezi elitou starého kontinentu chyběli. Vypadli už v předkole.

Druhý ročník mistrovství Evropy si už získal mnohem větší oblibu u evropských národních týmů. Účast oproti předchozímu podniku znatelně vzrostla, do soutěže se přihlásilo hned 29 národních výběrů, nicméně na startovní listině pořád chyběli například Němci, kteří se spíš než z reprezentace radovali z nově založené domácí soutěže - bundesligy.

Pokud byla minule zmínka o lehce amatérské organizaci celého turnaje, tak o čtyři roky později se stále jisté renoncy našly. Asi bychom v dnešní době pořádně kroutili hlavou nad tím, kdyby dostalo v předkole volnou kartu Lucembursko, zatímco v zápase fotbalových mocností Francie s Anglií musel jeden z favoritů ven.

Ze zmíněného střetnutí to nakonec byla kolébka fotbalu, jež opustila turnaj předčasně. A židle se pod koučem Sirem Alfem Ramseyem, který o dva roky později dovedl Albion k titulu mistrů světa, v tu chvíli pořádně houpala. Ostatně přes předkolo nepřešli ani naši reprezentanti. Držitelé stříbra z chilského mundialu nestačili na naše severní sousedy z NDR a přestože jim po prohře 1:2 z prvního zápasu a průběžném vedení 1:0 v odvetě na Strahově stačilo dát jediný gól, nakonec Vytlačilovi svěřenci ještě inkasovali a dál šli Dederoni.

Závěrečný turnaj měl opět jen čtyři účastníky a o jeho pořadateli se rozhodlo až poté, co bylo známo definitivní složení finálového kvareta. Už tehdy hrálo roli komerční hledisko a tak vedení evropské kopané svěřilo tento úkol do rukou Španělska. Stadiony barcelonského Camp Nou a madridského San Bernabéu poskytly útočiště domácímu týmu, obhájcům trofeje ze SSSR, Maďarům a překvapení turnaje Dánům.

Vyměkl i diktátor Franco, který ještě před čtyřmi lety nedovolil, aby se jeho země střetla s komunistickým Sovětským Svazem a kvůli tomu byla vyřazena z předchozího EURA. Tentokrát ke konfrontaci se Sověty svolil a ve finále ho Španělé porazili 2:1, když rozhodující gól vstřelil Marcelino. Pro Španěly to byla první významná trofej, ovšem na dlouhou dobu také poslední. Fotbalová velmoc se mohla radovat z dalšího evropského titulu až po 44 letech, v roce 2008. Bronz získali Maďaři, kteří po semifinálové prohře v prodloužení s domácím celkem přehráli Dánsko 3:1.

Výsledky závěrečného turnaje (17. - 21.6.1964)

Semifinále:

Španělsko - Maďarsko 2:1p (Pereda, Amancio - Bene)

Dánsko - SSSR 0:3 (Voronin, Ponědělnik, Ivanov)

Finále:

Španělsko - SSSR 2:1 (Pereda, Marcelino - Chusajnov)

O 3. místo

Maďarsko - Dánsko 3:1p (Novák 2, Bene - Bertelsen)

Nejlepší střelci turnaje: 2 - Bene, Novák (Maďarsko), Pereda (Španělsko)

All Stars výběr turnaje

Jašin (SSSR) - Rivilla, Zoco, Olivella (všichni Španělsko), Novák (Maďarsko) - Amaro, Luis Suárez (Španělsko), Ivanov (SSSR) - Bene, Albert (Maďarsko), Pereda (Španělsko)

Kádr ČSSR: Schrojf, Mokrohajský - Lála, Pluskal, Tichý, Popluhár, Novák - Kvašňák, Masopust, Pospíchal - Kadraba, Scherer, Kučera, Valošek, Mašek. Trenér Rudolf Vytlačil.

Kam dál?

• Historie EURA – 1960: Premiéra pro Sověty, naši brali bronz

Jan Preisler / FotbalPortal.cz