Parma - cesta na vrchol a pád ke dnu

24.06. - AC Parma patřila celá 90. léta k předním klubům Serie A i Evropy. Ăšspěchy klubu ale odešly spolu s miliony společnosti Parmalat. Ohlédněte se s námi za slavnou éro Parmy.

V roce 1913 byl založen fotbalový klub Verdi FC. Když vstupoval o 77 let později do Serie A pod názvem AC Parma, nikdo nečekal, jakých úspěchů tam dosáhne. Klíčový zlom nastal v Parmě před sezonou 1989/90. Na lavičku klubu usedl mladý trenér Nevio Scala. Hned v první sezoně s průměrným týmem Serie B postoupil do nejvyšší soutěže a nastoupil cestu vzhůru.

Před první sezonou v Serii A se klubu ujal nový prezident, Calisto Tanzi a jeho společnost Parmalat. Tanzi potvrdil Scalu ve funkci trenéra a do vedení přivedl Giorgia Pedraneschiho a Giambattistu Pastorella. Už tehdy v Parmě působili hráči jako Luigi Apolloni, Fausto Pizzi nebo Maurizio Ganz. Nové vedení před sezonou ještě přivedlo posily. Těmi byli Thomas Brolin, Georges Gruna a Claudio Taffarel. Hned v úvodní sezoně Parma obsadila šesté místo. V dalších sezonách tým dál posiloval, přišli například Antonio Benarrivo, Faustino Asprilla, Gianfranco Zola a Nestor Sensini.

Scala se svým rozestavením 5-3-2 získal i první trofeje. Italský pohár 1992 byl první trofejí v historii klubu. V sezoně další navíc Parma přidala triumf v Poháru vítězů pohárů. Před sezonou 1994/95 přišli Scalovi do týmu zvučné posily. Vedení toužilo po Scudettu, proto přivedlo Marca Branca, Dina Baggia, Fernanda Couta a Roberta Mussiho. Scudetto ale klub nezískal a před další sezonou přišla hvězda světového fotbalu, Christo Stoičkov a také trojice mladých talentů - Massimo Brambilla, Fabio Cannavaro a Filippo Inzaghi. Jenže Scala dovedl tým jen na šestou příčku a musel se pakovat. Na jeho místo přišel Carlo Ancelotti. Ancelotti předělal rozestavení na 4-3-3. Začátek se mu nepovedl, měl spory s hvězdou Zolou a navíc stále běžel platný kontakt Scalovi. Vedení ale Ancelottiho podrželo, prodalo Zolu a vyplatilo Scalu. Ancelotti tým nakonec dovedl na druhé místo.

Znovu přišli posily, tentorkát mladý brankář, jistý Gianluigi Buffon, a obránce Lilian Thuram. Ancelotti se navíc snažil přivést Josepa Guardiolu, nakonec se mu to však nepovedlo. Parma hrála Ligu Mistrů, ale úspěchu nedosáhla. V létě 1998 tak přišla další změna na trenérském můstku. Alberto Malesani přivedl do týmu Juana Verona, Nestora Sensiniho a Alaina Boghossiana a upravil rozestavení na 3-4-1-2. Hned v první sezoně získal Pohár UEFA. Parma vybojovala páté místo v lize a Veron i Chiesa odešli. Po krátké epizodě Arriga Sacchiho na trenérském můstku se týmu ujal Renzo Ulivieri. Po něm v Parmě působil Daniel Passarela, ale ani on neuspěl. Poté se na místo sportovního ředitele posadil Arigo Sacchi a vyhlásil novou strategii klubu: sázku na mladé hráče.

Trenérem se stal Cesare Prandelli a postavil své rozestavení 4-3-3 s mladíky Adrianem a Mutuem v hlavních rolích. Mutua poté nahradil Gilardino a klub prosperoval. Alespoň navenek. V prosinci 2003 na veřejnost pronikla zpráva, že společnost Parmalat, která AC Parmu vlastnila, má obrovské finanční problémy. Proti Calistu Tanzimu bylo zahájeno trestní stíhání a funkce prezidenta klubu se ujal Enrico Bondi, správce Parmalatu určený italskou vládou.

Parma ale krizi přežila. Sázka na mladé hráče klubu pomohla zisky z jejich prodeje a Parma žije dál. Letos se těsně udržela v Serii A a hledí ke světlé budoucnosti.

Zdeněk Leitkep / wikipedia.it