Současná Barcelona očima optimistů a pesimistů

14.12. - Barcelona svým včerejším bezkrevným výkonem dala prostor pro nejrůznější komentáře, analýzy, diskuze o tom, co se s jedním z nejlepších klubů světa děje. Pro jedny byla remíza v Getafe jen nepříjemnou ojedinělou událostí, pro druhé důkaz existujícího problému. Jak se na současnou situaci katalánského velkoklubu dívají bezbřezí optimisté a jak naproti tomu věční remcalové?

Příliš brzo na soudy?

Optimisté namítnou, že je odehráno teprve 15 kol a zbývá jich pořád ještě 23. K tomu dodají, že mezi Barcelonou a Realem je jen čtyřbodový rozdíl a blancos pořád zbývá návštěva Camp Nou. Navíc ještě připojí, že Real Madrid musel stahovat dokonce šestibodovou ztrátu, kterou nabral hned po ligovém startu a bez nějakých známek nervů se mu to podařilo a nyní pevně drží ligové kormidlo.

Jenže pesimisté a těch bude po včerejší remíze azulgranas v Getafe mnohem více, se na celý problém budou dívat zcela jinou optikou. Namítnou především to, že současná Barça neví, co má hrát. Nevím jaký systém použít a že zápas od zápasu vymění až příliš velké množství hráčů. Budou srovnávat s Ancelottiho Realem, kde pokaždé nastupují stejní fotbalisté (pokud to zranění či tresty dovolí), kteří mají naprosto jasnou myšlenku.

Od dále optimistů uslyšíte, že sezóna je dlouhá a do její rozhodující fáze jim (Realu) dojde šťáva. Nicméně pesimista bude argumentovat tím, že loni byla situace úplně stejná a ve finálové části ročníku jezdili merengues jako fretky, zatímco azulgranas, trénováni Gerardem Martinem, dojeli do cílové rovinky s vyplácanými baterkami.

Liga je opravdu ještě dlouhá, pro fanouška Barcelony je ovšem nejhorší, že není vidět žádný posun vpřed. Po patnácti kolech, což je už poměrně dlouhá doba. Z toho důvodu se čtyři body, což za normální situace není zas tak strašná ztráta, zdají mezerou takřka nepřekonatelnou.

V hustém dešti se nedokázal prosadit ani Xavi Hernández (zdroj: as.com)

Srovnání s Guardiolovým Dream Teamem? Nemá ani cenu

Tito Vilanova kdysi říkal, že jakákoliv srovnání s Guardiolovým Dream Teamem nemají žádný smysl, neboť tehdejší mužstvo bylo neopakovatelné. A měl pravdu. Nemá cenu srovnávat, ačkoliv pravdou je, že současný

tým je tomu hvězdnému vzdálen na hony. To by zas nebylo tak strašné. Kdyby nezaostával i za Barçou vedenou Titem a když si vezmeme k ruce čísla, tak vlastně i za tou loňskou, Martinovou.

Nenapravitelní optimisté budou tvrdit, že příhoda z Getafe je sice krok zpátky, ale rozhodně ne rozhodující. A krok zpátky spíše ve smyslu, že v tuto chvíli už Barça nemá průběh soutěže ve svých rukách. Pesimisté ovšem budou argumentovat tím, že blaugranas se trápí v zápasech se silnými...a vlastně i s těmi nejslabšími. Připomenou zápasy v Almeríi, jinou bezgólovou plichtu v Málaze, vlastně i Eibar dostal Barcelonu na vlastním stadionu na okamžik do potíží.

Výmluvné gesto trenéra Enriqueho? Pro pesimisty určitě...(zdroj: as.com)

Změny, změny, změny...

Určitě je dobré dělat v kádru rotace, jenže Luis Enrique to s nimi letos až příliš přehání. De facto nezopakuje stejné mužstvo dva zápasy po sobě. A většinou to není z důvodů zranění nebo trestů, nýbrž čistě trenérovo rozhodnutí. Kouč se hájí tím, že chce mít celý kádr namotivovaný. Má zčásti pravdu, ale pak je těžké dosáhnout toho, aby bylo mužstvo sehrané. Aby hrálo nazpaměť. Zvlášť středová řada. Jednou hraje Xavi, jindy Rakitć, pak zase Rafinha. Pokud není jasné, kdo má mužstvo řídit je těžké dosáhnout toho, aby fungovalo.

Jak by řekli optimisté: klídek, Barcelona pořád zůstává ve všech rozehraných soutěžích. A žije. Pesimista jen depresivně utrousí: Žije, ovšem známky toho, že by je dokázala i vyhrát, na ni příliš patrné nejsou.

Kam dál?

• Barça po bídném výkonu brala v Getafe pouze bod a na Real už ztrácí čtyři body
• Real přidal na rekordní šňůru výher 20. korálek. V Almeríi vyhrál 1:4

Jan Preisler / fotbalportal.cz, sport.es