Nepřihlášen

Nepřihlášen

Zpět na » Premier League » Hráči mi říkají, že jsem výjimečný

Hráči mi říkají, že jsem výjimečný

Hráči mi říkají, že jsem výjimečný © -

0

Líbilo se

15.04. - Nový trenér Tottenhamu Juande Ramos se sotva stačil na lavičce Spurs dostatečně ohřát a od svých svěřenců směrem k němu lítá jeden kompliment za druhým. Nejčastěji prý padají následující dvě slova: Jsi výjimečný.

Na konci října loňského roku složil po dlouhé řádce neúspěchů funkci hlavního kouče Kohoutů Martin Jol. Netrvalo dlouho a ze španělské Sevilly si to na White Hart Lane namířila jedna z nejuznávanějších trenérských veličin Juande Ramos. Tottenham se tehdy lopotil u dna tabulky v těžkém útlumu a čekal na podání pomocné ruky.

Takřka přes noc musel Španěl klub ze severního Londýna přetvořit k obrazu svému, aby se dostavilo to hlavní, kvůli čemu do Anglie šel - výsledky. Ramosův příchod jako by vliv do žil hráčů novou krev a s postupem času a několika zimními posilami se světýlko na konci tunelu skutečně rozsvítilo. „V klubu už nepraktikujeme nic z toho, co bylo před mým příchodem. Jestliže předtím hráči trénovali na jednom hřišti a odcházeli jedněmi dveřmi, nyní trénujeme jinde a odcházíme jiným východem. Zkrátka změnili jsme rozvrh, jídelníček, prostě všechno. Chtěli jsme zapomenout na všechno, co se dělo předtím. Nyní už to pro nás neexistuje,“ odhalil detaily revoluce na White Hart Lane Juande Ramos, která, jak se později ukázalo, přinesla své ovoce.

Možná i díky tomu mu už v současnosti v útrobách stadionu nikdo neřekne jinak než „Výjimečný“. Dalo by se tedy soudit, že bývalý kouč „Sevillistas“ si v lecčem zadá s dřívějším svérázným kormidelníkem Chelsea Josem Mourinhem, který se v dobách své největší slávy na Stamford Bridge nazýval stejným přízviskem. Rozdíl je však patrný v tom, že v Mourinhově případě si přezdívku ušil na míru sám Portugalec, kdežto Ramose tak nazval jeho vlastní tým. „Ano, v klubu mi všichni říkají Výjimečný,“ potvrdil.

A jak by také ne. Vždyť právě za panování tohoto vládce došlo k prolomení velice tlustého ledu. Tottenham až do února roku 2008 čekal devět let na získání nějaké trofeje. Hotspur vše napravili až letos, kdy pod Ramosovým vedením předčili v památném finále Ligového poháru Chelsea a zvedli nad hlavu cenu pro vítěze, čímž tolik potěšili srdce zkroušených „Yidos“. Nedlouho předtím po rovněž dlouhé odmlce porazili ve stejné soutěži i svého věčného a nenáviděného rivala Arsenal, kterého roznesli v poměru 5:1. „Devět let bez vítězství donutí k procitnutí i zapřisáhlého pesimistu,“ poukázal na obrovský úspěch z Wembley španělský kouč.

Ramosovi se tak opravdu podařilo skoro nemožné. Během relativně krátkého časového úseku vtiskl týmu Spurs novou tvář a obrátil Tottenham na správnou cestu. Mužstvo zcela oprostil od zajetých trendů Martina Jola, nastolil disciplínu a Kohouti pod ním zapomínají na strašný úvod tohoto ročníku. I zisk Carling Cupu však nezahojí rány po zpackané sezoně v Premier League, kde se severní Londýňané prozatím pohybují až na jedenácté pozici, což je v nesouladu před předsezonními ambicemi.

Kam dál?

Více informací o Chelsea FC naleznete zde.

Petr Dušek / Fotbalportal.cz / Daily Mirror

Související odkazy
Nejnovější články