Newcastle: Vstříc lepším zítřkům

02.06. - Za normálních okolností by bylo pro ambiciózní Newcastle třinácté místo velkým zklamáním. Po všech zdravotních lapáliích, kterými si musela projít většina hráčů kádru Magpies, se ale dá nad tímto výsledkem přimhouřit oko. V příští sezóně však nároční fanoušci budou očekávat na St. James Parku mnohem lepší výsledky.

Před Newcastlem stálo před sezónou jedno velké dilema – kdo nahradí legendárního Alana Shearera, který za klub nastřílel přes dvě stě gólů a stal se nejlepším střelcem v historii Newcastlu. Minulé léto však pověsil kopačky na hřebík a do Newcastlu musel přijít někdo, kdo převezme gólovou taktovku. Reprezentant Michael Owen byl totiž kvůli zranění z Mistrovství světa vyřazen na téměř celý ročník. Manažer Glenn Roeder nakonec ukázal na Nigerijce Obafemi Martinse, který v minulosti pouze leštil lavičku v hvězdami nabitém Interu Milán. Zaplatil za něj deset milionů liber a svěřil mu téměř posvátné Shearerovo číslo devět. Další velkou posilou se měl stát irský rychlík Damien Duff, kterého odložila Chelsea.

Ăšvod sezóny však vůbec nevypadal na to, že by Newcastle měl zaútočit na evropské poháry. Na začátku listopadu se klub ocitl na dně tabulky a čelil přímé hrozbě sestupu. Vše vyvrcholilo ostudnou domácí porážkou se Sheffieldem, po které byl tým vypískán a několik nespokojených fanoušků demonstrovalo za odchod prezidenta Freddyho Shepherda. Newcastlu se navíc naprosto neskutečným způsobem rozšířila marodka. Od začátku sezóny kosila různá zranění jednoho hráče za druhým a v jednu chvíli bylo mimo hru čtrnáct fotbalistů (mj. Given, Duff, Dyer, Owen, Ameobi). Paradoxně se ale právě od porážky se Sheffieldem zlepšily výsledky a Newcastle pozvolna začal stoupat tabulkou vzhůru. Svůj podíl na tom určitě měli i mladíci, které si Roeder musel vytáhnout do prvního týmu, protože jinam už sáhnout nemohl. Nicméně David Edgar či Paul Huntington se odvděčili dobrými výkony a mile překvapili celou Premier League. Opravdu nejvíce se týmu povedlo období kolem Vánoc, kdy přišly výhry v napínavých zápasech s Readingem, Blackburnem, s Tottenhamem doma i venku. Marodka se postupně vyprazdňovala a útok na evropské poháry vypadal znovu reálně. Jenomže přišel opětovný pád. Newcastle zaznamenal jen jedinou výhru v posledních jedenácti kolech, přičemž v nich vstřelil ubohé tři branky. Kdo by si v té chvíli nevzpomněl na góly Alana Shearera…

Sedmým místem z ročníku 2005/06 se Newcastle také kvalifikoval do pohárové Evropy. Sezónu začal z anglických klubů jako úplně první, když musel projít sítem letního Poháru Intertoto, přes který se bez výraznějších problémů dokázal prokousat až do hlavní soutěže Poháru UEFA. Ve skupinové části se Strakám také vedlo velmi dobře, přehráli Celtu Vigo, Fenerbahce i Palermo a s deseti body vyhráli skupinu H. Ani Waregem se neukázal jako složitý soupeř, postup do osmifinále zaručila už výhra 3:1 v Belgii. Spanilá jízda skončila až ve dvojzápase proti Alkmaaru. O postupu holandského týmu přitom rozhodlo až diskutabilní pravidlo o gólech vstřelených na hřišti soupeře.

Rozhodnutí o další budoucnosti Newcastlu definitivně padlo po posledním domácím utkání s Blackburnem. Tým po bezkrevném výkonu prohrál 0:2, manažer Glenn Roeder byl vypískán a nebylo překvapením, že den po zápase u týmu skončil. Na jeho místo přišel Sam Allardyce, který několik dní předtím rezignoval v Boltonu a měl v úmyslu si od koučování odpočinout, ale prací u Magpies přeci jen nepohrdl. Podle jeho prvních kroků se zdá, že tým čeká přestavba kádru, protože krátce po nástupu do funkce se rozloučil s pěti hráči včetně českého brankáře Pavla Srníčka. Na St. James Park by naopak rád přivedl Joeyho Bartona, Tal Ben Haima, Marka Viduku či dalšího Čecha Davida Rozehnala. V příští sezóně musí být pro klub jako Newcastle cílem útok minimálně na horní polovinu tabulky.

Zazářili – Shay Given, Steven Taylor

Už deset let obléká irský gólman Shay Given dres Newcastlu. Během sezóny znovu předvedl několik fantastických zákroků, měl jen smůlu, že ani jemu se nevyhnula zranění. Prodloužil však s klubem kontrakt a vypadá to, že na St. James Parku zůstane až do konce kariéry. Obránce anglické jedenadvacítky Steven Taylor působil při problémech zdecimované obrany jako její nejstabilnější článek. Z týmu Newcastlu dostával od médií pravidelně nejlepší známky.

Nezklamal – James Milner

Další mládežnický reprezentant byl snad jediným hráčem z celého týmu, který se v průběhu sezóny nemusel potýkat se zraněními. Odehrál nejvyšší počet utkání a jeho osobnost byla zřetelná právě při zraněních ostatních spoluhráčů. Blýskl se několika ranami ze střední vzdálenosti, kterými málem trhal síť.

Čekali jsme víc – Oguchi Onyewu

Obrovitý americký obránce přišel do Newcastlu až v lednu, aby se stal novým vůdcem zadních řad. Nakonec ale nastoupil v základní sestavě jen v sedmi utkáních a byl jedním z prvních hráčů, se kterými se nový manažer Allardyce po svém příchodu rozloučil.

Pohořel – Albert Luque

Co ten proboha ještě v Premier League dělá? Za dva roky v Newcastlu nastoupil jen k 21 zápasům a do paměti fanoušků se zapsal snad jen tím, že skóroval v rozlučkovém zápase Alana Shearera. Leccos o jeho formě svědčí i to, že i při vlně zranění stabilních útočníků dostávali šanci jiní.

Martin Vymyslický / fotbalportal.cz