Reading: Bez respektu

16.06. - Osmé místo nováčka Readingu se stalo bez pochyby jedním z největších překvapení uplynulé sezóny Premier League. Navíc by se asi nikdo nemohl divit, kdyby Royals skončili ještě o něco výše a dostali se do pohárové Evropy. Pojďme si ještě jednou projít premiérovou sezónu Readingu FC v nejvyšší soutěži, na kterou fanoušci jen tak nezapomenou.

Reading si v minulé sezóně zajistil postup do Premier League ve velkém stylu. V League Championship vytvořil dokonce několik rekordů – neprohrál dlouhých 33 zápasů v řadě, absolutní primát drží v počtu bodů získaných za sezónu ve kterékoliv anglické profesionální soutěži (106). Už tyto výsledky naznačovaly, že s Readingem se bude muset počítat i v Premier League. Letní posilování kádru se stalo spíše kosmetickou záležitostí, jádro týmu tvořila úspěšná postupová sestava. Ze známějších tváří na Madejski Stadium dorazili akorát korejský expres Seol Ki-Hyeon z Wolverhamptonu a kamerunský bek André Bikey z Lokomotivu Moskva. Tím posilování prakticky skončilo a všichni už s napětím čekali na úvodní zápas sezóny s Middlesbrough.

Naplněný domácí stadion ale nevěřil vlastním očím, po dvaceti minutách vedli hosté 2:0 a Reading se musel vzpamatovávat z nováčkovského šoku. Naštěstí pro něj to šlo celkem rychle, dva góly do šatny v podání Kitsona a Sidwella znamenaly vyrovnání. Do druhé půle nastoupil agilní mladík Leroy Lita a po deseti minutách strhnul vítězství na stranu domácích. Reading tak dokonale otočil svůj historicky první zápas v Premier League. Ani další výsledky nebyly vůbec špatné, remízou s Manchesterem United se nemůže pochlubit každý. Domácí pevnost padla až po dvou měsících, kdy čekal Reading smrtící los, musel se postupně sklonit před Chelsea, Arsenalem, Portsmouthem i Liverpoolem. Náladu fanoušků však okamžitě spravily nečekané výhry nad Tottenhamem či v Londýně s Fulhamem. Zatímco zbylí dva nováčci se plácali u dna tabulky, Reading bez respektu proháněl favority a držel se bezpečně v horní polovině tabulky.

S novým rokem nové předsevzetí, to je tradice, na kterou si Reading také vzpomněl. Jeho hráči si zřejmě řekli, že už budou jen vyhrávat. 1. ledna doslova smetli utrápený West Ham v poměru 6:0. Bodové konto začalo velmi rychle narůstat i po výhrách nad Sheffieldem, Wiganem, Manchesterem City i Aston Villou. V únoru už se o Readingu začalo potichu mluvit jako o horkém kandidátovi na evropské poháry. Už v té době totiž tým nasbíral čtyřicet bodů, což téměř jistě stačilo na záchranu. V týmu se začaly profilovat výrazné osobnosti, v brance chytal spolehlivě Američan Hahnemann, celkem nenápadně působil v obraně Nicky Shorey, který sezónu završil premiérovým startem za anglickou reprezentaci. V záloze se rozehrál k velkým výkonům Steve Sidwell, jehož myšlenky přetvářel v góly Kevin Doyle, další hráč, který si svými výkony řekl o místo v reprezentaci, tentokráte však irské. Pro tým však byli důležití i hráči, o kterých se zase tolik nemluvilo – Ingimarsson, Murty, Harper nebo Long.

Reading měl nakonec velkou šanci na Pohár UEFA, stačilo vyhrát poslední zápas v Blackburnu. Divoká remíza 3:3 a osmé místo přesto nakonec znamená fantastický výsledek, znovu totiž připomeňme, že Reading hrál Premier League poprvé v historii. Manažer Steve Coppell se stejně nijak netajil tím, že poháry nejsou jeho cílem a raději by se jim vyhnul, protože klub na mezinárodní boje ještě není dostatečně připraven. Odmítl proto také možnost hrát letní Pohár Intertoto a raději se bude plně koncentrovat na druhou sezónu mezi anglickou elitou.

Ăšspěch klubu je mnohými připisován právě manažerovi Stevu Coppellovi. Podruhé za sebou vyhrál trofej pro manažera roku anglické kopané a je o to cennější, že předčil i výbornou sezónu Sira Alexe Fergusona v Manchesteru United. Před Coppellovou prací však smekl klobouk i legendární skotský manažer: „Je to naprosto zasloužené. Jeho přínos je obdivuhodný. Co je pro Premier League povzbudivé je fakt, že tým staví na britských fotbalistech, doplněných několika irskými. Dokázal z nich udělat opravdový tým.“

Zazářili – Steve Sidwell, Kevin Doyle

Zrzavý záložník navázal na výtečné výkony z minulé sezóny a pokračoval v nich i v Premier League, stal se největší hvězdou týmu. Po čtyřech letech se však rozhodl změnit vzduch a jako volný hráč podepsal smlouvu s Chelsea, kde se bude prát o místo s hvězdami Ballackem či Lampardem. Zvýšená poptávka panuje i po Kevinu Doyleovi, který zaznamenal třináct branek. Nejlepším střelcem týmu se však nestal, tím byl čtrnáctigólový kolega Leroy Lita.

Nezklamal – Ivar Ingimarsson

Zanedlouho třicetiletý Islanďan nechyběl v letošní Premier League ani minutu, stal se nejvytíženějším hráčem Readingu. Severskou tvrdost prokázal při svém premiérovém gólu, kdy poslal míč do sítě za cenu rozbití hlavy.

Čekali jsme víc – Bobby Convey

V jeho případě nelze mluvit o výkonnostních důvodech. Fanoušky Readingu navnadil na loňském Mistrovství světa, kde patřil k nejlepším Američanům, ale kvůli tréninkovému zranění stihl odehrát pouze devět zápasů.

Pohořel – nikdo

Reading působil jako kompaktní tým, nelze hledat někoho, kdo by vyloženě zklamal.

Martin Vymyslický / fotbalportal.cz