Premier League - Tuláci bloudí Premier League

25.09. - Wanderers, tedy Tuláci, jak zní český překlad přízviska fotbalového klubu z Boltonu, v úvodu sezóny svůj název opravdu důsledně dodržují. Jestliže v letech minulých se Bolton pevně usadil v horní polovině tabulky a zlobil leckteré favority, letos připomínají jeho výkony bludný kruh, ze kterého ne a ne najít cestu ven.

Už v závěru loňské sezóny zahalila tým ze severozápadní Anglie černá mračna, mezi kterými prosvitnou sluneční paprsky jen zřídkakdy. Dlouholetý manažer a obrovská osobnost v podobě Sama Allardyce dala klubu sbohem a vydala se dobývat trofeje do konkurenčního Newcastlu. V klubu strávil osm let jako hráč, stejně dlouho jej pak vedl jako manažer. "Big Sama" u kormidla vystřídal "Little Sam", tedy dosavadní asistent Sammy Lee. V závěru uplynulého ročníku si měl vyzkoušet novou pozici, aby věděl, do čeho jde. V závěrečných dvou kolech však Bolton s odřenýma ušima uhájil sedmou pozici, která byla vstupenkou do Poháru UEFA.

Letní přestupový kolotoč se nevyhnul ani Boltonu. Do klubu zamířilo hned jedenáct nových fotbalistů, ale vesměs se jednalo o hráče průměrné kvality nebo hráče mimo formu. Ti přišli buď na hostování, zadarmo, nebo za velice nízké odstupné. Už v tom se Bolton velmi odlišoval od ostatních klubů, které bezhlavě utrácely. Z hráčů základní sestavy odešel jen Tal Ben Haim, což se ale, jak si později vysvětlíme, ukazuje jako zásadní problém. Ani výsledky přípravných zápasů nenaznačovaly nic špatného (5 vítězství, 1 remíza a 2 porážky). Nová sezóna mohla směle začít.

Jenomže los soutěže si hned v prvním kole s Boltonem zalaškoval a poslal zpět na Reebok Stadium Sama Allardyce a jeho Newcastle. Celý Bolton jakoby měl před Big Samem, který klub vytáhl až do Premier League, obrovský respekt a po velmi špatném výkonu prohrál 1:3. Nic by se ovšem nedělo, kdyby nepřišly další porážky od Fulhamu, Portsmouthu, Evertonu a Birminghamu. Jediným světlým momentem se stalo domácí utkání s Readingem, které Bolton vyhrál přesvědčivě 3:0.

Sammy Lee hledá především správné složení obranné čtyřky. Na klíčovém postu středního beka zatím působil velice matně Francouz Gerald Cid, který po několika úvodních zápasech vypadl ze sestavy. A právě zde chybí Tal Ben Haim, který si během svého působení u Trotters vedl velice dobře. S klubem ovšem odmítl prodloužit smlouvu a zamířil do Chelsea. Svoji budoucnost nemají vyřešenou ani další důležití hráči – rychlé křídlo El Hadji Diouf pod vidinou ztráty místa v základní sestavě pohrozil odchodem, prodloužení kontraktu s brankářem Jussim Jaaskelainenem je zatím také na mrtvém bodě. Myšlenky hráčů proto nemusí vždy směřovat jen na fotbal.

Přitom by se zdálo, že klub zvolil dobrou cestu, když neměnil zaběhnuté mechanismy, které v týmu vytvořil Allardyce ve spolupráci s asistentem Leem a po odchodu Big Sama nechal druhého jmenovaného v rozdělané práci pokračovat. Jenomže nepřítomnost autoritativního Allardyce zřejmě na klubu zanechala stopy. Ani poslední utkání proti Tottenhamu nenaznačilo velký krok kupředu, remíza byla víceméně ztrátou pro hostující tým.

Kdo naopak ze svého lesku neztratil, to je Gary Speed. I v osmatřiceti letech si udržuje vysoký herní standard, navíc vypomáhá s trénováním. Nejnebezpečnějším mužem týmu je zcela jistě Nicolas Anelka, který jako jeden z mála navázal na velmi dobré výkony z minulého ročníku. Právě francouzský útočník si udělal ve své budoucnosti jasno ještě před sezónou, kdy s klubem podepsal nový kontrakt. Možná by takové rozhodnutí prospělo i ostatním. Anelka budiž příkladem.

Martin Vymyslický / fotbalportal.cz