Zpět na » Primera Division » Ohlédnutí za sezonou Primera Division (2.)

Primera Division - Ohlédnutí za sezonou Primera Division (2.)

0

Líbilo se

20.06. - Dnes se ohlédneme za týmy, které v uplynulé sezoně Primera Division skončily na patnáctém až jedenáctém místě.

15. UD Levante

Klub z předměstí Valencie do sezony vstupoval jako nováček a chtěl se vyhnout rychlému sešupu zpět do Segunda Division, tak jak se mu to stávalo již při jeho dřívějších vystoupeních v nejvyšším patře španělského fotbalu. Ze začátku to pro granotas moc povzbudivé nebylo, v průběhu sezony tým opustil trenér Lopez Caro a nahradil ho Abel Resino. Prakticky celou sezonu Levante bojovalo v dolní polovině tabulky a zvláště desetizápasová série zápasů bez výhry mezi 23. a 32.kolem tým potopila až do sestupového pásma. Pak ale tým zažil neuvěřitelné vzkříšení. Ve dvou zápasech porazil přímé konkurenty v boji o sestup, Nástic a Celtu, tu dokonce v jejím prostředí a byť pak klopýtl s Osasunou, napravil to hned v dalším kole výhrou v Santanderu a tím si prakticky zajistil klidný zbytek sezony. Největším potěšením v hráčském kádru byl zejména Riga, jenž měl velkou zásluhu na udržení týmu, neboť v posledních sedmi zápasech dal sedm gólů. Velmi dobrými výkony se prezentoval i Kapo, jenž v klubu hostoval z Juventusu a pro příští sezonu ho bude velmi obtížné v týmu udržet. Naopak, moc se ročník nepovedl obránci Ze Mariovi, od nějž se čekalo více.

14. Osasuna Pamplona

Tým vstupoval do historické sezony, hrál o postup do Ligy mistrů. To se nakonec nezdařilo, ale jeho následné účinkování v druhé nejvýznamější evropské pohárové soutěži znamenalo historický zápis do klubových kronik. Klub vypadl až v semifinále s pozdějším vítězem Sevillou. Zato v lize už to tak slavné nebylo a mužstvo bojovalo o záchranu až do posledních kol. Rozjezd byl hodně zlý, za jedenáct kol Osasuna vyhrála jen dvakrát a byla na osmnáctém místě, pak však zvítězila pětkrát za sebou a dostala se na osmou příčku tabulky. V horních patrech horší půlky tabulky se držela delší dobu, pak však díky sedmi utkáním bez výhry mezi 28. a 34.kolem se dostala do přímého ohrožení ligové existence. V rozhodujících zábasech však zabrala a liga se zde bude hrát i příští rok. Nejlepší hodnocení v týmu Osasuny si určitě zaslouží útočník Roberto Soldado, jehož nechtěli v Realu Madrid. V navarrském týmu nastřílel jedenáct gólů. Dobrým tahem vedení bylo i angažování íránského defenzivního záložníka Javada Nekounama. Naopak zklamáním byl Ludovic Delporte, jenž v sezoně 05-06 podával výborné výkony. Tuto sezonu ale převážně promarodil.

13. Deportivo La Coruňa

Vedení Deportiva mužstvo hodně omladilo kvůli chybějícím financím a tým, jemuž mnozí přezdívali Babydepor odstartoval velmi dobře. Navíc si ze stadionu Riazor v úvodních zápasech vytvořili nedobytnou pevnost. Po sedmém kole se Deportivo vyhřívalo na páté příčce. Pak však přišla série neúspěchů a po šestnáctém kole tým byl již patnáctý. Mužstvo trápila zejména koncovka, ale pravidelnými bodovými zisky si nakonec celkem v poklidu zajistilo záchranu. Dobrou sezonu měli hlavně útočník Arizmendi a izraelský brankář Dudu Aouate, jehož vedení získalo těsně před startem ligové soutěže z Racingu. Naopak velkým zklamáním je Riki od nějž se očekávaly branky, které však nepřicházely. Tým oslabilo i zranění Bodipa, celou sezonu promarodil Valerón, v zimě navíc odešel mladý stoper Arbeloa do Liverpoolu.

12. Real Mallorca

Klub z ostrovů se letos zachránil na rozdíl od minulých sezon celkem v poklidu, nejhůře na tom byl po 17.kole, kdy ho série čtyř porážek v řadě odsunula až na 17.pozici. Domácí stadion Ono Estadi byl dlouho pro Mallorcu zakletý a body vozila hlavně z venku. Pak se však situace otočila a mezi 20. a 33.kolem vyhrála sedmkrát za sebou doma a vytvořila tak historický rekord klubu, jenž doposud činil pět výher. Mezi 31. a 34. dokonce zaznamenala čtyři výhry v řadě a vyšplhala v tabulce na jedenáctou příčku a v koutku duše ještě myslela na poháry, ale následující tři zápasy bez vstřelené branky ji odkázaly do míst kam patří. Nejvíce se sezona v klubu z Baleárů povedla loni ještě záložníkovi Atlética Ibagazovi, jenž s klubem dokonce prodloužil smlouvu o další dva roky. Pozitivní hodnocení si po skončení soutěže o sobě může přečíst rovněž srbský mladík Jankovič, nebo krajní záložník, či útočník Arango. Jistým zklamáním je vystoupení hráče Barcelony Maxiho, jenž zde hostoval. Vstřelil jen tři góly a to je na pověst, která ho provázela, hodně málo.

11. Espanyol Barcelona

Do ligy vstoupil nečekanou porážkou v derby s nováčkem z Tarragony a rozjezd do soutěže tím byl hodně poznamenán. Po deseti zápasech měl Espanyol pouze jedinou výhru a v tabulce byl až patnáctý. V průběhu času se v tabulce vytáhl trochu výš, nejlepší místo však byla průběžná 9.příčka po 24.kole. Los Pericos se dařilo spíše v poháru UEFA, kde mu to šlo hezky od ruky a prošel bez problémů až do finále, kde ho potkala znovu porážka po penaltách se Sevillou, jako v roce 1988 s Leverkusenem. Trenér Valverde sázel v sezoně nejraději na mladou obranu Zabaleta - Torrejon - Jarque - Chica, ve středu hřiště hrál prim zkušený De la Peňa, jenž společně s Luisem Garcíou a Tamudem tvořili hlavní údernou sílu klubu. Luis García byl dokonce v červnu povolán trenérem Aragonesem do reprezentace. Brankář Kameni odváděl dobrou práci při ligových zápasech, v poháru UEFA dostával šanci Gorka Iraizoz. V evropské soutěži rovněž exceloval ligový náhradník, útočník Pandiani.

/ fotbalportal.cz/marca.com

Přidat komentář

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.

Komentáře
Nebyly nalezeny žádné komentáře.
Reklama
Nejnovější články