Nepřihlášen

Nepřihlášen

Styly

Moderní Výchozí zelená Zelená Šedá Okrová Oranžová Modrá Červená Gaming Freestyle

Zpět na » Ostatní » 3/7 50 nejlepších manažerů současnosti – Deschamps, Sampaoli či „otec“ Kolumbie

Ostatní - 3/7 50 nejlepších manažerů současnosti – Deschamps, Sampaoli či „otec“ Kolumbie

3/7 50 nejlepších manažerů současnosti – Deschamps, Sampaoli či „otec“ Kolumbie © fourfourtwo.com, zimbio.com, fotbalportal.cz - Do třetí desítky se dostali i Deschamps a Lucescu

2

Líbilo se

23.07. - NEPŘEHLÉDNĚTE Dnes se v seriálu nejlepších manažerů podíváme do třetí destíky. Volně se přesouváme k nejlepším. Můžete se těšit na trénera, který dělá zázraky ve Francii, mladíka z německé Bundesligy i zkušeného lišáka ze Šachtaru Doněck. Také dojde na reprezentační trenéry Chile, Francie či Kolumbie.

30. místo - Jocelyn Gourvennec (Guingamp)

Když v roce 2010 spadl Guingamp až do třetí ligy, což je ve Francii poloprofesionální soutěž, převzal tým právě Gourvennec. Bez téměř jakýchkoliv předchozích zkušeností se pustil do velkého plánu - chtěl vrátit Guingamp do Ligue 1. To se mu také povedlo. Hned v premiérové sezóně u mužstva postoupil do druhé ligy a v roce 2013 oslavil návrat do nejvyšší soutěže. Ve Francii to bylo považováno za malý zázrak, ale to ještě není všechno...

I přes nedostatek finančních prostředků a kvalitních hráčů se Gourvennecovi podařilo v sezóně 2013/2014 Guingamp nejen udržet, ale také s ním vyhrál Francouzský pohár, když ve finále porazil Rennes. Guingamp si tak zahrál Evropskou ligu. Dokonce se mu podařilo postoupit do vyřazovací fáze, ale v prvním kole play-off vypadl s Dynamem Kyjev.

Uplynulá sezóna byla povedená. Kromě úspěchu v Evropské lize, skončil Guingamp v domácí soutěži na slušném 10. místě a probojoval se až do semifinále Francouzského poháru, kde padl s Auxerre.

Gourvennec je považován za francouzského Jürgena Kloppa. Kouč Guingampu touží posunout svůj celek ještě výše a pokusit se upoutat pozornost i za hranicemi Francie. Ovšem pokud to tak půjde dál a Gourvennec bude stále prokazovat své manažerské schopnosti, může se stát, že mu bude Guingamp malý a zamíří do věhlasnějšího klub.

l(zdroj: fourfourtwo.com)

29. místo - Giampiero Ventura (Turín)

Vzhledem k tomu, že Ventura oslaví v lednu 68. narozeniny, pravděpodobně jej nikdo nebude považovat za mladého trenéra, tedy s výjimkou Phila Nevilla. Šéf FC Turín však i v minulé sezóně dokázal, že rozhodně ještě nepatří do starého železa.

Mnoho fanoušků mělo v srpnu 2014 o klub velký strach. Turín skončil v sezóně 2013/2014 v Serii A na sedmém místě kvalifikoval se do Evropské ligy. Ale zároveň také klub opustila dvojice Ciro Immobile a Alessio Cercim která nastřílela 60 % z 58 ligových branek Turína. Předpovídalo se, že Turín bude vzhledem k vytíženosti v pohárech spíše usilovat o holou záchranu v nejvyšší soutěži.

Jenomže FC Turín nejenže dokráčel až do osmifinále Evropské ligy, ale také skončil v Serii A na lichotivém devátém místě a získal jen o 3 méně než v předešlém ročníku.

Bývalý kouč Sampdorie či Neapole dokáže své svěřence skvěle namotivovat. Jeho tým je schopen porážet své soupeře svými dovednostmi i bojovnou vůlí. Ventura je velký taktik a pro některé hráče je „druhým otcem“. Uvidíme, kam Turín dovede v následující sezóně.

to(zdroj: fourfourtwo.com)

28. místo - Didier Deschamps (Francie)

V posledních letech provázela francouzský národní tým spousta kontroverzí. Do tohoto nezáviděníhodného prostředí vstoupil Didier Deschamps v roce 2012. Tým převzal po EURU 2012, kde Francouzi vypadli ve čtvrtfinále se Španěly.

Hlavním úkolem však bylo napravit dojem z posledního mistrovství světa, kde Francie totálně vyhořela, a navíc se řešila hlavně hráčská „stávka“. Už samotná kvalifikace na závěrečný turnaj do Brazílie nenechávala v zemi galského kohouta nikoho chladným. Francouzi v baráži narazili na Ukrajinu a v prvním duelu prohráli venku 2:0. Doma zvládli dokonalý obrat a po výhře 3:0 si mohli objednávat letenky do Brazílie. Vyhráli základní skupinu se Švýcarskem, Ekvádorem a Hondurasem. V osmifinále přešli přes Nigérii, ale ve čtvrtfinále je zastavil pozdější vítěz - Německo. Francouzi ovšem předváděli sympatický fotbal.

Teď se národní tým Francie chystá na domácí EURO 2016, takže jej čeká jen hromada přátelských zápasů.

Deschamps, před tím než převzal reprezentaci, slavil úspěch s Marseille. Vyhrál s ní v roce 2010 ligový titul a také 3 Coupe de la Ligue v řadě (2010, 2011, 2012). Svou manažerskou kariéru začínal v Monaku, které v sezóně 2003/2004 dovedl nečekaně až do finále Ligy mistrů. Nad jeho síly bylo tenkrát Mourinhovo Porto.

Deschamps je takticky velmi bystrý a má dobré motivační schopnosti. Libuje si především v turnajových soutěžích a pohárech.

deschamp(zdroj: fourfourtwo.com)

27. místo - Roger Schmidt (Bayer Leverkusen)

Schmidt je prvním, kdo se přiznal, že neměl v plánu stát se fotbalovým manažerem. Ale kouč Leverkusenu je nyní proslulý zábavnou hrou a neustálým presinkem. Tento systém zdokonaloval už při svém působení v Salcburku, který v sezóně 2013/2014 dovedl k mistrovskému titulu s obrovským náskokem 18 bodů. Vyhrál s ním i Rakouský pohár. Jeho systém bundesligovým hráčům skvěle vyhovuje. Je to přesně to, co Bayer hledal, když Schmidta na začátku uplynulé sezóny najal.

Schimdt dovedl Leverkusen opět ke čtvrtému místu, a tedy ke kvalifikaci do Ligy mistrů, ale důležitější bylo zlepšení na evropské scéně. Bayer postoupil ze základní skupiny Ligy mistrů. V osmifinále padl až po penaltách s loňským finalistou - Atléticem Madrid. Podobně dopadl i v Německém poháru proti Bayernu Mnichov.

Leverkusen nebyl pod Samim Hyypiou schopen velkých věcí, ale intenzívní systém Rogera Schmidta vdechl týmu „nový život“. Vyznává rychlé kontry, neustále soupeře napadá, ať už s míčem nebo bez míče. Pro protivníka je velmi těžké se tomuto stylu přizpůsobit. Schimdtovo mužstvo je často chváleno za svou poctivost, pracovitost i komunikační dovednost.

s(zdroj: fourfourtwo.com)

26. místo - Jorge Sampaoli (Chile)

Asi všichni fotbaloví fanoušci vědí, že Sampaoli je obdivovatelem Marcela Bielsy. Co je ovšem méně známé, je historka, jak se dostal ke svému prvnímu většímu trenérskému angažmá. Sampaoli vedl v první polovině devadesátých let amatérský klub Belgrano de Arequito. Když byl zakázán vstup na stadion, Sampaoli vylezl do koruny jednoho z poblíž stojících stromů a sledoval zápas odtud. Byl při tom vyfocen a snímek se stal v Rosariu velmi populární. Na základě upoutal pozornost a prezident jeho bývalého klubu Newell´s Old Boys José Eduardo López dal Sampaolimu možnost vést rezervní tým jeho klubu Argentino de Rosario.

Sampaoliho cesta ke slávě byla však hodně trnitá. Kromě Argentiny trénoval ještě v Peru a v Ekvádoru, než se dostal do Chile. Právě, když měl na starosti národní tým Marcelo Bielsa, převzal Sampaoli Universidad de Chile. Díky jeho stylu se stal tento tým jedním z nejzajímavějších v celé Jižní Americe. Sampaoli praktikoval systém 4 - 3 - 3 s až nesnesitelným presinkem. Jeho hráči měli vynikající kondici, Sampaoli je během zápasu neúnavně povzbuzoval. Hráči i fanoušci si jej zamilovali. Nebylo proto divu, že v zemi propukla radost, když Sampaoli v roce 2012 přezval národní tým Chile po neúspěšném angažmá Claudia Borghiho.

Výsledky Sampaoliho práce byly viditelné už na loňském mistrovství světa. Chilané hráli vynikající fotbal a byli velmi blízko tomu, aby už v osmifinále vyřadili domácí Brazílii. Nakonec jí podlehli po penaltovém rozstřelu. Samozřejmě, nikdo nemůže uspokojit každého. Sampaoli byl například kritizován za to, jak byl během letošní Copy América shovívavý ke „zlobivému“ Arturu Vidalovi. Jindy je zase obviňován z toho, že je příliš přísný. V každém případě to v jeho týmu funguje. Důkazem budiž historicky první vítězství Chile na již zmíněném turnaji Copa América.

sapmaoli(zdroj: fourfourtwo.com)

25. místo - Dieter Hecking (Wolfsburg)

To, co dělá Heckinga tak fascinujícím, je jeho jednoduchost ve světě komplexního fotbalu. Jeho styl se Wolfsburgu určitě vyplácí. Padesátiletý kouč převzal Vlky těsně před Vánoci 2012. V premiérové sezóně je dovedl k 11. místu, ale už o rok později skončil Wolfsburg pátý. Letos byl lepší pouze Bayern Mnichov. Také vyhrál Německý pohár - poprvé v historii klubu.

Wolfsburg baví fotbalem, ale také dokáže soupeře zničit a na hřišti naprosto dominovat. Zlepšili se, a to dost. Důkazem budiž vybojovaná účast v základní skupině Ligy mistrů a také vyhrané pohárové finále s Borussií Dortmund. Svého soupeře přečíslují, zatlačí jej do úzkých a dávají hromadu gólů.

V uplynulé sezóně dokázali porazit Bayern Mnichov 4:1. Hecking umí pomoci slibným hráčům a realizovat jejich potenciál, jak bylo vidět u Kevina De Bruyneho, Ricarda Rodrigueze a také André Schürrle. Hecking musel prokázat i jiné schopnosti, když na začátku letošního roku tragicky zahynul dvacetiletý talent Wolfsburgu - Junior Malanda.

he(zdroj: fourfourtwo.com)

24. místo - Bob Bradley (Stabaek)

Bradley sám sebe popisoval jako obyčejného hráče, na kterém nebylo nic zvláštního. Pochopil, že tudy cesta nepovede, a proto se už v 22 letech vrhl na trenérskou dráhu. Jeho první štací bylo angažmá u univerzitního týmu Ohio Bobcats.

Momentálně sedmapadesátiletý kouč vede norský Stabaek a s podceňovaným týmem skončil v roce 2015 na druhém místě. Do Norska přišel v roce 2014. Před tím působil na lavičce egyptské reprezentace. Na mistrovství světa se s ním neprobojoval.

Bradleyho vzestup byl stabilní. S Chicago Fire v roce 1998 vyhrál jednou MLS Cup a dvakrát U.S. Open Cup. Poté působil u MetroStars a Chivas USA. V letech 2006 až 2007 vedl americký výběr do 23 let. Poté na 4 roky převzal dospělou reprezentaci Spojených států. V roce 2007 s ní vyhrál Golf Cup. Největší úspěch přišel na Konfederačním poháru v roce 2009, když USA porazily Španělsko 2:0, a ukončily tak jeho pětatřicetizápasovou šňůru bez porážky. Ve finále těšně prohrály s Brazílií 3:2.

s(zdroj: fourfourtwo.com)

23. místo - Mircea Lucescu (Šachtar Doněck)

Brzy sedmdesátiletý kouč je nejstarším manažerem v tomto seznamu. Do Doněcku přišel v roce 2004. Už měl za sebou pár „kouzel“ v Rumunsku, Itálii i Turecku (tituly s Dinamem Bukurešť, Rapidem Bukurešť, Galatasarayem i Besiktasem). Okamžitě se Šachtarem vyhrál Ukrajinský pohár a v následující sezóně i ligu.

Během deseti sezón vyhrál osm ligových titulů, 5x Ukrajinský pohár, 6x Ukrajinský superpohár a v roce 2009 Pohár UEFA. Ano, důležitou roli v těchto úspěších hráli peníze majitele Achmetova, který koupil několik Brazilců, ale bez dovedností Lucescua by to nikdy nedokázal.

V průběhu let Lucescu dokazuje, jak je flexibilní a pragmatický. Vždy zvolí pro klíčový zápas ten správný přístup. Má auru velké osobnosti a hráči jej poslouchají na slovo.

V této sezóně byl Šachtar přemožen Dynamem Kyjev a v osmifinále Ligy mistrů schytal debakl 7:0 od Bayernu Mnichov. Ovšem všechny své „domácí“ zápasy musel hrát ve více než 1 200 kilometrů vzdáleném Lvově. Šachtar svému stratégovi věří. Není ze staré školy, stále je to extratřída.

kd(zdroj: fourfourtwo.com)

22. místo - Edgardo Bauza (San Lorenzo)

Na rozdíl od svých vrstevníků se Bauza nesnaží praktikovat zejména útočný styl. Je více pragmatický, zato ale úspěšný. Bauza většinu své hráčské kariéry strávil v Rosariu Central jako stoper. K budování svého týmu vychází z obranné spolehlivosti. Sedmapadesátiletý kouč dosáhl úžasných výsledků. S ekvádorským LDU Quito vyhrál poprvé v historii Copa Libertadores. Stejný úspěch slavil i s argentinským San Lorenzem, které na tento triumf čekalo 55 let.

I tento rok je San Lorenzo v čele argentinské ligy a soupeří s těmi nejlepšími. Bauza vede klub jako šéfkuchař v malé restauraci. Podařilo se mu vytvořit vítězné typy z hráčů, které mnozí podceňovali. Udržuje svůj styl, vytváří hvězdy, protože se musí vypořádat s tím, že finance na nákup velkých hráčů zkrátka nejsou.

fo (zdroj: fourfourtwo.com)

21. místo - José Pekerman (Kolumbie)

Ještě než převzal Kolumbii, vypadalo to, že José Pekerman je na ústupu. Jeho jedinou velkou zkušeností bylo do té doby pouze vyřazení s argentinskou reprezentací na MS 2006. Poté zamířil do Mexika, ale od roku 2009 byl jako trenér 3 roky nezaměstnaný.

Náhle však Kolumbijci zjistili, že Pekerman je pro ně ten správný muž. Za méně než rok udělal s týmem velký kus práce. Snadno mu proklestil cestu na mistrovství světa do Brazílie. Jeho hráčský kádr rozkvetl a parta talentované generace dosáhla i bez Radamela Falcaa na velký úspěch.

Pekerman je extrémně klidný a trpělivý. Je jakýmsi otcem, kterého Kolumbijci potřebovali. Vždy chce útočit. Mužstvu tento styl svědčí.

Pekerman transformoval argentinskou mládež - mezi lety 1995 až 2001 vedl výběr do 20 let. Dvacetiletí Argentinci vyhráli 5x mistrovství světa, z toho třikrát pod José Pekermanem. Z jeho metod by měly čerpat i ostatní země.

pekerman(zdroj: fourfourtwo.com)


Přehoupli jsme se do "lepší" poloviny. Opět došlo na několik zajímavých jmen. Vyzdvihli byste nějaké? Který trenér z této desítky je Vám nejsympatičtější? Budete některého z nich sledovat pozorněji? Podělte se o své názory v naší diskuzi. Zítra se můžete těšit na další díl. Dojde na tři kouče z Premier League. Tipnete si, na které?

Kam dál?

Michal Čermák / fourfourtwo.com, fotbalportal.cz

Přidat komentář

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.

Komentáře
Nebyly nalezeny žádné komentáře.
Reklama
Reklama
Nejnovější články