Zpět na » Premier League » Pětadvacetiletá Premier League: fakta a statistiky po čtvrtstoletí

Premier League - Pětadvacetiletá Premier League: fakta a statistiky po čtvrtstoletí

Pětadvacetiletá Premier League: fakta a statistiky po čtvrtstoletí © bbc.com -

2

Líbilo se

08.08. - Za týden se soutěž, která baví fanoušky po celém světě pětadvacet let, rozběhne do dalšího ročníku. Během čtvrtstoletí se tato soutěž hodně proměnila, prošlo jí na 47 týmů, které odehrály 9 746 zápasů a v nich padlo 25 769 gólů. Co dalšího Premier League během této doby přinesla?

Liga nejistoty

Manažeři nemají v dnešní Premier League příliš jistot. Jednou z nich je jistota nejisté pozice a snadného propuštění. Přitom v první sezoně Premier League byl vyhozen jediný manažer - v březnu 1993 Chelsea propustila Iana Porterfielda.

Netrvalo dlouho a lavina vyhazovů se rozjela. Mezi srpnem 1994 a srpnem 1995 se událo na 15 manažerských změn zahrnujících o 8 vyhazovů. Proč? Prvních třech ročníků Premier League se účastnilo dvaadvacet týmů, zatímco od sezony 1995/96 se seznam účastníků zúžil na dnešní dvacítku. Sezona 1994/95 tak byla jediným ročníkem, kdy sestupovala hned čtveřice klubů. Proto takové unáhlenosti při hodnocení výkonů manažerů.

Během let se z Premier League stala lukrativní soutěž s velkým příjmem z prodeje televizních práv. Proto se počet vyhozených manažerů nezmenšil ani poté, co sestup nehrozil čtyřem klubům.

Vyhazov však nehrozil pouze manažerům, kteří se se svým klubem potáceli nad hranicí sestupu. Mnohdy byli vyhozeni i manažeři, kteří získali titul. Roberto Mancini byl vyhozen v květnu 2013 - rok poté, co s Manchesterem City vyhrál titul. Claudio Ranieri se v uplynulé sezoně stal postradatelný devět měsíců poté, co s Leicesterem vybojoval jeden z nejpřekvapivějších titulů v historii Premier League. Ještě méně trpělivosti, než vedení Leicesteru, měla Chelsea, která jakožto obhájce titulu propustila Josého Mourinha sedm měsíců po mistrovských oslavách.

Devět měsíců poté, co se postaral o jedno z největších prekvapení historie Premier League, byl Caludio Ranieri vyhozen (zdroj: dailystar.co.uk)


Na konci sezony 2016/17 byl sezónní průměr vyhozených manažerů 8,84. Toto číslo pravděpodobně nebude klesat, v posledních deseti letech došlo pouze dvakrát k méně než deseti manažerským změnám za sezonu.

Za pětadvacet let se v Premier League vystřídalo 221 různých manažerů. Sto padesát čtyři z nich byli stálí manažeři, šedesát sedm z nich bylo podepsáno jako dočasné řešení.

7 - Počet zápasů, které odtrénoval Les Reed, než jej Charlton v roce 2006 propustil.

16 - Mauricio Pellegrino je v Premier League šestnáctým manažerem Southamptonu.

810 - Počet zápasů, které v Premier League odřídil Alex Ferguson jako manažer Manchesteru United.

641 - Harry Redknapp má mezi anglickými manažery v Premier League odtrénováno nejvíce zápasů.

Od Skandinávie po Brazílii

Na začátku sezony 1992/93 do úvodních jedenácti zápasů na skočili 242 hráči. Jen třináct z nich bylo odjinud než z Británie nebo Irska.

Do prvního kola uplynulé sezony 2016/17 z celkového počtu 220 hráčů zasáhlo hned 112 „mimoostrovanů“.

Během pětadvacetileté historie si v Premier League alespoň v jednom zápase zahrálo 3835 fotbalistů 113 národností. Dres týmu z Premier League oblékl například hráč ze Seychel, Pákistánu či Guinea-Bissau.

V prvních letech přicházela do Premier League řada hráčů ze Skandinávie. Osm hráčů z Norska (například liverpoolský krajní obránce Stig Inge Bjornebye), čtyři hráči z Dánska a tři Švédové. V prosinci roku 1995 vstoupilo v platnost Bosmanovo pravidlo, které hráčům umožňuje opouštět kluby po vypršení smlouvy. I díky této reguli se příliv cizinců do Premier League zvýšil. Od sezony 1997/98 se v Premier League objevilo 17 Francouzů (dva roky před tím byli tři) a 14 Italů (oproti jednomu).

Šestadvacátého prosince 1999 byla přepsána historie, když manažer Chelsea Gianluca Vialli postavil proti Southamptonu jedenáctku, ve které nebyl jediný britský hráč. Francouzští fotbalisté se během let stali v Premier League dominantními cizinci. V sezoně 2003/04 jich zde působilo 44. I příchody zahraničních fotbalistů podléhaly trendům.

Jedenáctka Chelsea bez britských fotbalistů z prosince 1999 (zdroj: bbc.com)


Po úspěších Španělska na EURU v roce 2008 a Mistrovství světa v roce 2012 zájem o fotbalisty z Pyrenejského poloostrova vzrostl. Do té doby jich v Anglii působilo jen pár, ale v roce 2012 jejich počet stoupl o 50 % na 28 hráčů.

V Anglii zprvu příliš nesázeli ani na Brazilce, alespoň ne v tom případě, kdy měli přestupovat přímo z brazilské ligy do Premier League. Výjimkou potvrzující pravidlo byl sice Juninho, který v roce 1995 přišel do Middlesbrough ze Sao Paula, ale ve většině případů šli talentovaní Brazilci nejprve do Itálie nebo Španělska, kde byl fotbal méně fyzicky náročný, program méně nahuštěný a klima příznivější.

Signálem nového trendu - záliby v brazilských fotbalistech - byl přestup Oscara, který v roce 2012 přišel z Brazílie do Chelsea. V londýnském klubu nějaký čas působil s dalším Brazilcem Willianem. V loňském ročníku se Philippe Coutinho stal nejlepším brazilským střelcem v historii Premier League. I on má v týmu brazilského kolegu - Roberta Firmina. Dnes v Premier League hraje na 14 jihoamerických fotbalistů.

Posun od skandinávských urostlých a fyzicky odolných fotbalistů po technické Brazilce vypovídá o proměně Premier League, která se z tvrdé ostrovní izolované soutěže stala globálním jevištěm, na kterém svůj talent předvádějí fotbalisté z celého světa.

Tvrdá anglická hra

Premier League byla dlouho vnímána jako nekompromisní a tvrdá soutěž. Za uplynulých pětadvacet let bylo v nejvyšší anglické lize uděleno 1 477 červených karet, což činí průměr 59 karet za sezonu. Nejvíce se červenalo v sezonách 1998/99, 2002/03 a 2005/06, kdy bylo vyloučeno 72 hráčů. Naopak nejméně červených karet - 28 - bylo uděleno v ročníku 1993/94.

Nejtrestanějším týmem z těch, které v Premier League odehrály alespoň sto zápasů, je Everton s 86 červenými kartami. V kombinaci s 962 odehranými zápasy to dává průměr jedné červené karty na jedenáct zápasů. Ještě méně lichotivý průměr má Hull City, který v průměru dostává kartu co 8 zápasů (24 červených karet ve 190 zápasech).

Červené karty nejčastěji vídají fotbalisté Hull City (zdroj: sportsmole.co.uk)


Naopak nejslušnějším týmem je Ipswich Town, který ve 202 odehraných zápasech dostal pouze 6 červených karet.

54 - Tolik červených karet viděli v 962 zápasech hráči Liverpoolu. O 32 karty méně než městský rival Everton, který přitom odehrál stejný počet zápasů.

119 - Garerth Barry je rekordmanem v počtu sesbíraných žlutých karet.

1536 - Žádný tým v historii Premier League neviděl tolik žlutých karet jako Chelsea.

Když prší góly

Žádný tým nenastřílel v Premier League více gólů než Manchester United. 1 856 nastříleních branek je o 158 gólů více, než má na svém kontě druhý Arsenal. V pětadvacetileté historii Premier League viděli fanoušci celkem 25 769 gólů.

Střílení gólů však automaticky nezaručuje úspěch. Blackpool v sezoně 2010/11 nastřílel 55 branek - stejně jako pátý Tottenham - přesto sestoupil a dodnes drží nepopulární rekord pro nejproduktivnější sestupující tým.

Nejvíce branek viděla hned první sezona Premier League. V ročníku 1992/93 padlo 1222 gólů. Hned ten první vstřelil Brian Deane, hráči Sheffieldu United, který se už po pěti minutách zápasu trefil do sítě Manchesteru United.

Přes magickou hranici sta vstřelených gólů během jedné sezony se přehouply pouze tři týmy. V sezoně 2009/10 se to podařilo Chelsea, která nastřílela 103 branky. Manchester City se o čtyři roky později trefil 102krát a v téže sezoně se gólově dařilo i Liverpoolu, jehož hráči dali 101 gól.

Nejštědřejší pro soupeřovy střelce byl v sezoně 1993/94 Swindon Town. V jediné sezoně v Premier League tento tým inkasoval právě sto gólů a dodnes je jediným klubem, který inkasoval trojciferný počet branek.

Více než třicet gólů se za jednu sezonu podařilo vstřelit sedmi fotbalistům. Andy Cole jich v sezoně 1993/94 dal 34. Alan Shearer tohoto úctyhodného milníku dosáhl dvakrát - v sezoně 1994/95 se trefil 34krát, o rok později 31krát. Kevin Phillips na přelomu tisíciletí zaznamenal 30 gólů. Thierry Henry v roce 2004 30 góly pomohl Arsenalu k získání mistrovského titulu. Cristiano Ronaldo před deseti lety nastřílel 31 gólů. Robin Van Persie se v poslední sezoně strávené v Arsenalu prosadil 30krát a dosud posledním fotbalistou, který se přes třicetigólovou hranici dostal je s 31 brankami Luis Suárez.

Historicky nejlepším střelcem Premier League je Alan Shearer s 260 góly, na druhém místě je Wayne Rooney, který se v dresu Evertonu a Manchesteru United prosadil 198krát.

Alan Shearer, historicky nejlepší střelec Premier League (zdroj: skysports.com)


Plný dům

Sehnat v dnešní době lístky na zápasy Premier League může být frustrující. Před pětadvaceti lety to však bylo jiné. Úvodní kolo nové soutěže přilákalo v srpnu roku 1992 12 681 diváků, kteří sledovali, jak Coventry porazili Middlesbrough 2:1. Zato na první domácí zápasy Arsenalu i Chelsea nepřišlo ani pětadvacet tisíc diváků. V lednu roku 1993 se na stadionu Wimbledonu sešlo pouhých 3039 fanoušků, kteří sledovali prohru 3:1 s Evertonem. Tato návštěvnost je dodnes nejnižší v historii Premier League.

V sezoně 1992/93 se na všech stadionech během 462 zápasů sešlo méně než deset milionů diváků. Průměrná návštěvnost na domácích zápasech Chelsea byla zhruba 19 000 diváků. V uplynulém ročníku 2016/17 vidělo 380 zápasů 13,6 milionů diváků a hned čtvrtina klubů se dostala přes padesátitisícovou návštěvnost. Manchester United (75 290), Arsenal (59 957), West Ham (56 972), Manchester City (54 019) a Liverpool (53 016).

Pokud sečteme návštěvnost všech 9 746 zápasů Premier League, vyjde nám více než 313 milionů diváků, kteří za oněch pětadvacet let sledovali zápasy přímo na stadionu.

Další rekordy:

Brankáři Johnu Burridgeovi bylo 43 let a 162 dní, když v dresu Manchesteru City chytal 14. května 1995 proti QPR. Dodnes je nejstarším hráčem, který v Premier League nastoupil.

Marcus Bent v Premier League vystřídal rekordní počet klubů, a to osm. Hrál za Crystal Palace, Blackburn, Ipswich, Leicester, Everton, Charlton, Wigan a Wolves.

Jams Vaughan je nejmladším střelcem Premier League. Když se tento hráč Evertonu 10. dubna 2005 trefil do sítě Crystalu Palace, bylo mu 16 let a 271 dní.

Nejmladším hráčem, který v Premier League nastoupil, je hráč Fulhamu Matthew Briggs. 13. května, když nastoupil proti Middlesbrough, mu bylo teprve 16 let a 65 dní.

David James, někdejší gólman Liverpoolu, Portsmouthu a Manchesteru City, je nejúspěšnějším likvidátorem penalt. Chytil jich 13.

16. května 2015 se Sadio Mané ještě v dresu Southamptonu třikrát trefil do sítě Aston Villy. Hattrick zkompletoval během 176 vteřin, což je dodnes rekordní čas.

22. listopadu 2009 se Jermain Defoe, útočník Tottenhamu, proti Wiganu prosadil pětkrát během jediného poločasu. Tato meta nebyla dodnes překonána.

26. prosince 2006 se Teddy Sheringham, tehdy hráč West Hamu, trefil v zápase s Portsmouthem a ve věku 40 let a 268 dní se stal nejstarším střelcem Premier League.

Rekordmanem smolařem je Richard Dunne, který si během působení v Manchesteru City, Aston Ville a QPR vstřelil 10 vlastních gólů.

Prvním autorem hattricku v éře Premier League je Eric Cantona, který se v dresu Leedsu United trefil třikrát do sítě Tottenhamu. Stalo se to 15. srpna 1992.

Ondřej Pražák / bbc.com

Přidat komentář

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.

Komentáře
Nebyly nalezeny žádné komentáře.
Reklama
Reklama
Nejnovější články