Zpět na » Premier League » Téma: Jak změnil svůj herní styl Manchester City?

Premier League - Téma: Jak změnil svůj herní styl Manchester City?

Téma: Jak změnil svůj herní styl Manchester City? © dailymail.co.uk - Raheem Sterling

1

Líbilo se

28.01. - NEPŘEHLÉDNĚTE Manchester City byl známý hrou na dva útočníky a důrazem na držení míče. Zároveň to byl jeden z mála týmů, který rezignoval na křídla. Podíváme se, jaký vliv na změnu tohoto systému měl příchod Sterlinga. Mimo to projdeme i dlouhodobý, ale přesto přehlížený problém Citizens uprostřed zálohy.

City hrálo v rozestavení 1-4-4-2 už pod Mancinim a v prvních dvou letech na tom nic nezměnil ani Pellegrini. Nedá se říct, že by tento systém byl vyloženě špatný. Minimálně na slabší soupeře stačil, jenže problém nastával proti vyspělejším týmům, kde byla znát převaha v záložní řadě. Vzhledem k tomu, že je Premier League bohužel na ústupu, tak se tyto problémy projevovaly především v Lize mistrů.

Pellegrini zareagoval prodejem Džeka i Jovetiče, čímž dal jasný signál, že hodlá trvale přejít na hru s jedním útočníkem. Tímhle krokem vyřešil hned několik problémů. Do středu hřiště může trvale přesunout Davida Silvu, Aguero bude mít v útoku více volnosti a zároveň vytvořil prostor pro dvě křídla.

Vliv Sterlinga

Příchod Sterlinga byl pro některé kontroverzní a předražený, ale pro City to byl geniální obchod. Ano, cena byla přestřelená, ale hře Citizens dlouhodobě chybí šířka a ve Sterlingovi získali hráče, který se přirozeně rád drží u lajny a navíc je to skvělý driblér. Když se totiž podíváte na hru Manchesteru City v posledních letech, tak se obě křídla stahovala do středu hřiště. Ať už hrál s David Silva, Nasri nebo Milner. Ani jeden z nich není ortodoxní křídlo a oba to táhlo do středu hřiště. Výsledkem tedy bylo, že jejich hra neměla žádnou šířku, což můžete vidět na obrázku výše. Šířku nabízel pouze Navas, ale ten zase nemá individuální kvality, aby mohl být dlouhodobě v základní sestavě.

Šířku vyřešil až příchod Sterlinga, který se u lajny cítí jako doma a nemá potřebu se příliš stahovat do středu hřiště. Navíc z jeho nasazení těží David Silva, který se konečně může posunout do středu hřiště a nemusí hrát z kraje. Když na druhé křídlo ještě Pellegrini nasadil Navase, tak to bylo úplně jiné City, což jsme mohli vidět například letos proti Chelsea.

Hra Manchesteru City se Sterlingem a Navasem(zdroj: skysports.com)

Na této fotce výše můžete vidět, jak je hra City roztažená po celé šířce hřiště. Navas i Sterling si disciplinovaně drží svoje posty. Je to velký rozdíl oproti minulé sezoně. Na prvním obrázku můžete vidět, že hra je zhuštěna na mnohem menší prostor a pro defenzívu Chelsea tedy není nijak velký problém ubránit sice šikovnou ofenzívu, které ovšem chyběla dynamika a šířka.

Naopak na druhém obrázku můžete vidět, že se s krajními záložníky musela logicky roztáhnout i celá defenzíva Chelsea. Tím, že je celá hra roztažena, tak to není problém pouze pro krajní obránce, ale také pro stopery, protože tím, že se krajní beci roztáhnou, tak vznikne více prostoru uprostřed obrany, což je pro pomalejší stopery často smrtící. Na těchto obrázcích máte ukázky ze zápasu proti Chelsea, ale podobné situace nastanou i v ostatních zápasech.

U Davida Silvy byl totiž základní problém v tom, že prostě není a nikdy nebyl a nikdy ani nebude křídlo. Tím trpěl nejenom Kolarov, případně Clichy, kteří hrají na levém beku, ale také celková hra, protože neměli dostatek individuálních průniků, které od křídel očekáváte. Silva si svoje sice vždy odehrál a dokázal vymyslet fantastickou přihrávku, ale ve hře pořád chybělo křídlo. Níže přidávám mapu pohybu Davida Silvy, když hrál na levém křídle proti Chelsea.

Mapa pohybu Davida Silvy, když hrál na levém křídle(zdroj: prazaofficial.cz)

Tahle role už pro Davida Silvu ovšem končí. On a i všichni fanoušci Manchesteru City si určitě oddechli, že se může vrátit na svůj post, který je pod útočníkem. Jeho pozici tedy zaujal Sterling a ten je jak už jsem zmínil úplně odlišný. Vyhledává individuální souboje, roztahuje hru do šířky a chce míč do pohybu, což je naprostý opak Davida Silvy, který potřebuje míč do nohy a poté hledá své spoluhráče finálními pasy. Rozdíl je vidět hned ve statistice úspěšných individuálních průniků. Sterling obejde hráče průměrně 3 krát za zápas a D. Silva 1,5 krát. Na obrázku níže můžete vidět mapu pohybu Sterlinga z letošního zápasu proti Chelsea.

Mapa pohybu Sterlinga, když hrál na levém křídle(zdroj: prazaofficial.cz)

Spolupráce Sterlinga s Kolarovem a dominance levé strany

Nasazení Sterlinga má kromě šířky hry, rychlosti a individuálních průniků ještě jednu výhody. Tou je spolupráce s krajním bekem, kterým je momentálně Kolarov. On si to užívá především Kolarov, který byl zvyklý, že na levé straně musí být soběstačný, protože Silva se stahoval do středu. Teď má ovšem před sebou Sterlinga, který s ním chce spolupracovat a těží z toho celý tým. David Silva ze z prostředka navíc často stahuje na levou stranu, kde s oběma kombinuje.

Na obrázku níže vidíte srovnání spolupráce Kolarova se Silvou a Sterlingem. Je tam srovnání přihrávek na trase Kolarov - Sterling z letošního zápasu proti Chelsea. Sterling a Kolarov si připsali 23 vzájemných přihrávek. Naopak tu máme i přihrávky z minulé sezony proti Chelsea, kdy hrál na křídle David Silva, ale tady můžete vidět, že s Kolarovem kombinoval daleko méně. Mezi sebou si přihráli pouze 10 krát. Krásné statistické srovnání, jak funguje spolupráce Kolarova se Sterlingem.

Levá strana(zdroj: skysports.com)

Levá strana Citizens funguje opravdu skvěle a jedním z důvodů je i pomoc Davida Silvy, který sice hraje uprostřed hřiště, ale k levé straně se často stahuje a kombinuje se Sterlingem a Kolarovem. On tam Silva nechodí náhodou. Se vší úctou k Zabaletovi, který je vynikající bek, ale směrem dopředu je Kolarov přece jenom na vyšší úrovni. Navíc když k tomu přičtu, že Sterling je do kombinace mnohem vhodnější než Navas, tak se nemůžeme divit tomu, že se Silva často pohybuje právě na levé straně.

Na obrázku vidíte srovnání kombinací na levé a pravé straně. Trojice Sterling, Kolarov a Silva zaznamenali 54 přihrávek. Naopak trojice na druhé straně v podobě Navase, Sagny a Silvy měla pouze 27 přihrávek. Už na této statistice je vidět, že levá strana je využívána mnohem více.

Pravá strana vs levá(zdroj: skysports.com)

Jak hru změní příchod De Bruyneho?

Kevin hrál ve Wolfsburgu sice uprostřed, případně na levé straně, ale tyhle dva posty jsou v City už zaplněné. Místo tedy zůstává na pravém křídle, kam se tlačí ještě Navas s Nasrim. Není pochyb o tom, že tenhle souboj De Bruyne vyhraje a podhrotová trojice City bude ve složení Sterling - Silva - De Bruyne. Důležité ovšem bude, jak se příchod De Bruyneho projeví na celkové hře City.

Na začátek musím říct, že je to typický přestup Pellegriniho, který chce držet míč a kontrolovat hru. Je to ryze ofenzivní trenér, což je vidět na skladbě jeho týmu. Momentálně je jasně dané, že Navas je spíš pracantem a více vypomáhá defenzívě, ale s příchodem De Bruyneho bude mít vedle sebe tři rovnocenné hráče, což může být trochu problém. Minimálně pro Kevina, který byl z Wolfsburgu zvyklý na prominentní roli a nemusel příliš bránit. Naopak i při bránění se pohyboval vysoko, z čehož těžil při protiútocích, kdy mohl okamžitě rozjíždět nebezpečné akce. Ono to bylo logické, ve Wolfsburgu byl nejkreativnější fotbalista, ale v Manchesteru City bude jeho role přece jenom jiná.

Hrát bude z pravého křídla a bude muset pomáhat také Zabaletovi, případně Sagnovi, kteří nastupují na jeho straně. Zda bude De Bruyne opravdovým tahounem a naplní svou cenu teprve uvidíme, ale do těchto rozborů se zatím pouštět nechci. Jde mi především o to, jak změní celkovou hru City.

Samozřejmě bude rozdíl, když bude hrát Navas nebo De Bruyne. Navas je ortodoxní křídlo a hru roztahuje do šířky. De Bruyne je naopak techničtější a rád se stahuje do středu hřiště. Nicméně i přesto, že je to hráč do kombinace, tak na rozdíl od Davida Silvy je silný i v soubojích 1 vs 1. Hra s De Bruynem bude určitě jiná než s Navasem, ale nebude to takový rozdíl, který do City přinesl Sterling. Ten byl naprosto klíčový pro zrod „nového“ City.

Kevin se bude častěji stahovat do středu hřiště, ale není to typická „10“. Také umí hru roztáhnout, takže to nebude nijak velký problém pro šířku. Přestup Sterlinga byl naprosto klíčový. De Bruyne pouze doladil novou Pellegriniho mašinu a nijak velké taktické změny se s jeho příchodem určitě dělat nebudou.

Problém uprostřed hřiště

Co se týče přínosu Sterlinga a celkové změně hry Manchesteru City, tak jsme si toho řekli dost už výše. Jeho příchod posunul City o level výše, a to nejenom individuální kvalitou, ale především taktickými možnostmi, kterých má díky jeho příchodu mnohem více. Pellegrini si za tohle zaslouží pochvalu, protože to byl velice chytrý nákup, ale jeden zásadní problém stále ignoruje. Řeč je o středu pole, který většinou nastupuje ve složení Yaya Toure - Fernandinho.

Oba to jsou kvalitní fotbalisti, především Yaya to už několikrát potvrdil, takže těžko můžu zpochybňovat jejich individuální schopnosti. Problém je ovšem v tom, že ani jeden z nich není ryze defenzivní záložník. O Fernandinhovi se sice dá uvažovat, že by mohl splnit požadavky defenzivního záložníka, ale pokud to porovnáme s Matičem, Schneiderlinem nebo Coquelinem, tak v defenzívě jednoznačně ztrácí. Nicméně to, že Fernandinho nepatří k úplné špičce na svém postu je sice problém, ale zdaleka to není ten zásadní důvod, který dělá zálohu City defenzivně zranitelnou.

Tím nejdůležitějším článkem zálohy je Yaya Toure. Což není žádné překvapení. Yaya je považován za jednoho z nejlepších záložníků na světě a dává velké množství gólů, jenže jeho defenzivní výkony jsou pro hru City stejně tak klíčové jako ofenzivní. Bohužel v defenzívě naopak ztrácí. Yaya stárne, bez míče je čím dál línější a do bránění se mu příliš nechce.

Tím nechci říct, že neumí bránit, to v žádném případě. Když už se dostane do osobního souboje, tak ho většinou vyhraje, ale problémem je jeho pohyb bez míče. Díky neochotě běhat při bránění se logicky dostává do méně soubojů. Stačí se podívat na statistiku níže, kde jsem ho srovnal s dalšími ofenzivně laděnými záložníky Fabregasem, Vidalem a Herrerou.

Statistiky jsou z minulé sezony 2014/2015. Yaya má nejméně prohraných osobních soubojů (tackles lost), což potvrzuje, co jsem říkal. Když už se do souboje dostane, tak ho vyhraje, ale problém je v tom, že má naopak nejméně vyhraných osobních soubojů (tackles won). Což je důsledek toho, že se do soubojů většinou ani nedostane. Má sice minimum prohraných soubojů, ale vyhrané souboje jsou v porovnání s ostatními téměř tragické. Jako bonus jsem přidal zachycené přihrávky (interceptions), což je odvozené také od pohybu, ale zároveň poziční hry v defenzívě, což je další disciplína, kde Yaya citelně ztrácí.

Tackles lost = prohrané osobní souboje, tackles won = vyhrané osobní souboje, interceptions = zachycené přihrávky(zdroj: prazaofficial.cz)

Na těchto statistikách je krásně vidět, že Yaya je sice fyzicky silný a osobní souboje vyhrává, ale díky nedostatečnému pohybu se do nich často ani nedostane. Tohle je mimochodem jeho dlouhodobý problém. Toure byl vždy oslavován jako velká hvězda, což bezesporu je, protože individuální schopnosti má vynikající, ale co se týče taktické stránky hry, tak je Yaya dlouhodobým problémem. Já už delší dobu tvrdím, že on nemůže hrát ty nejdůležitější zápasy ve dvoučlenné střední záloze.

Jednak je jeho kolega chudák, protože je na všechno sám a zároveň trpí celá defenzíva. Pokud by to Pellegrini vyřešil trojčlennou zálohou, ve které by byl Yaya tím nejofenzivnějším, tak by to nebyl ani minimální problém, protože Yaya by byl jištěn dvěma defenzivnějšími záložníky a měl by prostor, aby ukázal své ofenzivní schopnosti. Nicméně tahle teorie je naprosto bezpředmětná, protože díky podhrotové trojici Sterling-Silva-De Bruyne je něco podobného nemožné. Ono to u Pellegriniho ani není žádným překvapením. On vždy stavěl na ryze ofenzivní hře. Otázka je, jestli je to vhodné pro klub, který má ambice vyhrát Ligu mistrů.

Největším paradoxem ovšem je, že je Yaya stále označován jako defenzivní záložník, což je velký mýtus a v žádném případě to není pravda. On v defenzivní záloze nastupoval naposledy před několika lety v Barceloně, kde ho následně vytlačil Busquets. Na začátku působení v Anglii plnil defenzivnější roli, ale postupně se na hřišti stále posouval výše. V současnosti sice nastupuje na postu středního záložníka, ale na rozdíl od klasických playmakerů jsou jeho úkoly značně ofenzivnější a čas od času začíná utkání přímo na pozici ofenzivního záložníka, kde zpravidla nastupuje David Silva.

Momentálně se tyhle slova můžou zdát úsměvná, protože City brání v Premier League ukázkově a jejich defenzíva neukazuje známky nějakých problémů, ale dejte na má slova. City klidně mohou vyhrát Premier League, protože ofenzívu mají vynikající a také obranná čtyřka je vysoce kvalitní, ale v Lize mistrů to bude znovu propadák. Jakmile dostanou nějakého silného soupeře, který bude mít běhavou trojčlennou zálohu, tak to bude pro Pellegriniho družinu konečná. Tohle je jednoduše otázka taktického rázu a přes to v 99% nejede vlak. To neznamená, že nemůžou vyhrát ligu, to jsem neřekl, ale v Lize mistrů je tenhle problém nakonec dožene.

Článek je subjektivní názorem nezávislého fotbalového analytika Práža official.

Lukáš Práža / prazaofficial.cz, skysports.com, fourfourtwo.com, squawka.com

Přidat komentář

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.

Komentáře
Cornero - 28.01. Odpovědět

bozi..vic takovych rozsahlych rozboru zalozenych na statistikach

Cornero

husty :)

Vincent12
Reklama


Nejnovější články