Zpět na » Premier League » Everton: Výstup ze středu

Premier League - Everton: Výstup ze středu

0

Líbilo se

22.06. - Kdo by to byl čekal. Rok se sešel s rokem, no a Everton bude v příští sezóně hrát předkolo Poháru UEFA, protože v té právě uplynulé obsadil šesté místo. Po loňsku by přitom nikdo na Toffees nevsadil ani zlámanou grešli.

Loni Everton velkou díru do světa určitě neudělal. Karamelky proplouvaly středem tabulky a o pohárové Evropě si mohly nechat jen zdát. Letos to už ovšem byla trochu jiná káva. Trenér David Moyes si sice při předsezónních nákupech počínal velice úsporně, přesto tři přestupy, které se mu podařilo uskutečnit, byly pro mužstvo zásadní. V Crystal Palace si vyhlédl útočníka par excellence Andrew Johnsona, jenž do Goodison Parku odešel za 8,6 miliónů liber. Fotbalista se v týmu okamžitě usadil a hlavně od počátku střílel góly, jak na běžícím páse. I Joleon Lescott se ohromně osvědčil, odehrál všechna utkání a stal se pilířem obranných řad. Tim Howard z Manchesteru United byl nejprve zapůjčen jen na hostování, ale po kvalitních výkonech přestoupil k Toffees nastálo.

Start uplynulé sezóny v podání Evertonu se podobal startu z říše snů. Moyesova družina dlouhou dobu „obtěžovala“ elitu Premier League a nechtěla vyklidit přední příčky výsledkové listiny. Navíc první Merseyside derby roku s městským rivalem Liverpoolem F.C. dopadlo na Goodison Parku pro Karamelky nadmíru dobře. Domácí rozprášili Reds 3:0 i díky dvěma gólům Andyho Johnsona, který při té příležitosti vešel do paměti evertonských fanoušků, neboť v derby s Liverpoolem se vítězství vyvažuje zlatem.

Konec října zkrátka zastihl liverpoolský celek ve výborné formě. Práce dopředu i dozadu klapala a ve městě Beatles vypukla euforie. Pak ale přišel osudový 11. listopad 2006 a utkání s Aston Villou, v němž Toffees přišli o svou hvězdu Tima Cahilla. Australan se tehdy nepříjemně střetnul s vlastním spoluhráčem Lee Carsleym a hřiště musel opustit na nosítkách. Následná vyšetření zraněného kolene nevypadala dobře a Cahill si musel od fotbalu odpočinout skoro až do konce sezóny. Na výsledku zápasu s Villans (nakonec 0:1 pro Aston Villu) už tolik nezáleželo. Karamelky ztratily jednoho ze svých klíčových hráčů, svého Tima Cahilla.

Nebyl by to ale Everton, aby i po tak závažné události šel do kolen. Naopak tým se při Cahillově absenci ještě více semkl a Goodison Park změnil na těžko dobytelnou pevnost, kde nejeden ze soupeřů vyhořel jako papírový čert. Možná teď je nejlepší čas se rozhovořit o Mikeli Artetovi, mladém Ĺ panělovi, který se stal spolu s Johnsonem tahounem mužstva. Co naplat, že jej v zimním přestupním termínu lanařili věhlasné celky z Priméra Division. Arteta lákavým nabídkám odolal a i v jarní části statečně válčil v modrém dresu. Záloha se pod jeho taktovkou proměnila v jednu z těch nejobávanějších v celé Anglii a to si ještě Everton měl pod stromeček nadělit velký dárek do záložních řad.

I když zimní transfer okno nevyužili Toffees k přílišnému posílení kádru, z Portsmouthu zamířil do Liverpoolu portugalský technik Many Fernandes. U Pompey se mu nedařilo, ovšem v Evertonu jeho kousky bavily tamní fanoušky po zbytek jarní části a hráč celkově perfektně zapadl do herní koncepce týmu. Z přestupů to bylo asi všechno, ale Moyes se rozhodl šáhnout po teprve osmnáctiletém odchovanci Karamelek Jamesi Vaughanovi, jenž se odvděčil čtyřmi brankami a hlavně ukázal obrovský potenciál, který nejen pro Everton do budoucna skrývá.

Ve druhé polovině sezóny mířili Toffees stále hodně vysoko. Jenže asi ještě teď musí litovat ztracených bodů v zimním střetnutí s londýnskou Chelsea, která Drogbovým gólem z nastavení zvrátila nepříznivý vývoj zápasu na 3:2 ve svůj prospěch. Také smolná dubnová prohra s Manchesterem United Moyesovým svěřencům příliš nepřidala. Everton po dvou rychlých brankách vedl 2:0. Potom se ale nejvíce projevila absence Tima Howarda. Suverénní brankářská jednička Toffees nemohla nastoupit proti svému bývalému zaměstnavateli a mezi třemi tyčemi ho tím pádem musel zastoupit zkušenostmi neoplývající gólman Turner. Jeho laciná chyba, po níž padl úvodní gól United, měla na Everton drtivý dopad, neboť zápas nakonec prohrál 4:2. I tak Evertonští podávali během sezóny naprosto vyrovnané výkony a v součtu z toho bylo šesté místo tabulky a předkolo Poháru UEFA.

Není ale všechno zlato co se třpytí a s dobrými zprávami přicházejí i ty špatné. V závěru minulého ročníku zarmoutila celý anglický fotbal a fanoušky Evertonu obzvlášť smrt jejich dlouholetého hráče a mistra světa z roku 1966 Angličana Alana Balla, jehož srdce vždycky patřilo na Goodison Park. Velká kontroverze vznikla i okolo projektu v Kirkby, kam by se měl v budoucnu celý klub přestěhovat. Lokalita leží v Knowsley kousek od Liverpoolu, ale nespadá pod liverpoolskou samosprávu. Vedení proto vyhlásilo referendum evertonských fans, které mělo vše rozhodnout. Většina příznivců byla proti, ovšem Everton F.C. jde fanouškům vstříc a hledá společný kompromis, takže není vyloučeno, že v příštích letech se dočkáme stěhování klubu, protože vysloužilý Goodison Park již je hodně zastaralý a rekonstrukce nepřipadá z mnoha důvodů v úvahu.

Co říci závěrem? Everton určitě letos ukázal svůj potenciál a šestou pozici získal zcela po právu. Navíc si musíme uvědomit, že ještě loni obsadil konečnou jedenáctou příčku, takže pokrok jako hrom. Pokud i v nadcházející sezóně budou Toffees hrát v podobné formě, klubu se podaří rozšířit úzký kádr a samozřejmě vyhnou se mu i zranění, mohlo by to být ještě lepší než v uplynulém ročníku. Zatím ovšem nechvalme dne před večerem a nechme se překvapit, co se přes léto na Goodison Parku všechno udá.


Zazářili: Joleon Lescott, Andy Johnson, Mikel Arteta
Ne jednoho ani dva, ale rovnou trojici hráčů musím ohodnotit tím nejlepším možným způsobem. Opora zadních řad Lescott, bez kterého by to dnes v obraně Evertonu asi skřípalo, útočník Johnson, jenž nehraje jen tělem, ale i srdcem a v neposlední řadě Mikel Arteta, fantastický záložník, to je výčet jmen, které v letos v modrém dresu doslova zazářili.

Nezklamali: Lee Carsley, Tim Howard
Zabijácky vyhlížející Ir Carsley byl v minulé sezóně nepostradatelný. Kvalitní výkony ve středu zálohy byly pro Toffees zásadní. Také Tim Howard po přestupu z Manchesteru United chytal skvěle a nespočetněkrát své mužstvo vynikajícími zákroky podržel.

Čekali jsme víc: James Beattie
Tento v minulosti obávaný střelec zůstal oproti loňským 11 brankám daleko za očekáváním. Nejčastěji jen střídal na posledních 20 – 25 minut a celkově svou hrou příliš neupoutal.

Vyhořel: Andy van der Meyde
Podobně jako loni to bylo i letos ze strany tohoto Nizozemce velké trápení. Ĺ anci hrát dostával van der Meyde od Moyese jen sporadicky a i když část ročníku musel vynechat kvůli zranění, s pěti ligovými odehranými zápasy za celou sezónu velkou stopu na Goodison Parku nezanechá.

/ Fotbalportal.cz

Přidat komentář

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.

Komentáře
Nebyly nalezeny žádné komentáře.
Reklama
Nejnovější články